Svátek má: Teodor

Zprávy

Velikost textu:

Propletenec: Afghánistán a Pákistán, samozřejmě Tálibán a také Čína

Propletenec: Afghánistán a Pákistán, samozřejmě Tálibán a také Čína

Začátkem září mají konečně začít tzv. mírové rozhovory mezi prozápadní afghánskou vládou a islamisticky netolerantním Tálibánem. Kde kdo prohlašuje, že vítá zahájení rozhovorů. Ale největší zájem o mír má Pákistán, upozorňuje František Roček.

Delegace Táýlibánu a pákistánský ministr Šáh Mahmood Qureshi
30. srpna 2020 - 09:01

Pákistán se snaží tlačit Tálibán k rozhovorům, aby zvýšil svůj vliv v poválečném Afghánistánu, a získal spojence v soupeření s Indií. Proto se oficiálně i neoficiálně zástupci Pákistánu setkávali se zástupci tálibánských ďáblů. Naposledy se pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmood Qureshi se v úterý 25. srpna v Islámábádu setkal se skupinou zástupců Tálibánu.

Pákistánský postoj lze nazvat velmi srandovním, protože se snaží o protichůdné cíle:
  • )Pákistán potřebuje v Afghánistánu Tálibán na nějaké pozici, která je dostatečně reprezentativní, aby se vládní struktura bez Tálibánu neobešla. Taliban by ale neměl být v  dominantní pozici, aby si nemyslel, že se obejde bez pákistánských chlebodárců.

Tálibán Pákistánu dluží

Pákistán byl hlavním podporovatelem Tálibánu během afghánské občanské války v 90. letech, kdy se dostal k moci. Pákistán byl jednou z pouhých tří zemí, které uznaly Taliban za legitimní vládní gaunery v Afghánistánu. U moci byli Tálibové od roku 1996 do roku 2001.

Po zářijovém teroristickém útoku v roce 2001 v USA na nátlak americké administrativy pakistánská tajná služba dostala rozkaz ukončit podporu Tálibánu. Později pakistánská armáda zahájila i operace proti islamistickým militantům. Ale ve skutečnosti armáda neměla takřka žádný vliv na to, co se dělo na afghánské – pákistánské hranici, proislamistická frakce v tajné službě dále spolupracovala s Tálibánem. Človíčci z Al Kajdy a z Tálibánu koncem roku 2001 po ofenzivě Severní aliance a amerických jednotek ustoupili do Pákistánu, včetně prokletého slavného saudskoarabského milionáře bin Ladina.

Proto nakonec Spojenými státy americkými dosazení afghánští noví představitelé moci v nerozborné jednotě se západní internacionálou NATO pod vedením USA obvinili pákistánské vedení, že si neumí v pákistánské armádě a v tajné službě udělat pořádek, protože podpora a ukrývání Tálibánu od konce roku 2001 byla zřejmá.

Americké ministerstvo obrany ve zprávě zveřejněné v květnu 2020 uvedlo, že Pákistán stále ukrývá ozbrojence Tálibanu, včetně sítě Haqqani, která plánuje útoky uvnitř Afghánistánu. (Povstalecká partyzánská skupina Haqqani má nacionalistické a náboženské zaměření ideologicky sladěné s šílenci z Talibanu. Zakladatel Jalaluddin Haqqani za peníze CIA velel mudžahedínský armádě v letech 1980-1992.)

Pákistán obvinění odmítá s tím, že utrpěl lidské a finanční ztráty v bojových kampaních proti teroristickým skupinám. Mnoho ozbrojenců patřících k TTP (Tehrik-i-Taliban v Pákistánu nebo-li hnutí Tálibán v Pákistánu je zastřešující organizací militantních skupin sídlících podél afghánsko-pákistánské hranice) bylo zabito v důsledku vojenských operací s cílem zničit infrastrukturu TTP v Pákistánu.



Indie je terčem

S více než 3 miliardami dolarů v rozvojových fondech je Indie největším regionálním dárcem Afghánistánu. Ale tento vliv v Afghánistánu chce omezit nejen Pákistán, ale i Čína. Indie v minulosti označila Tálibán za nástroj pákistánské armády a obvinila jejich hlavní frakci, skupinu Haqqani, z útoků na indická aktiva v Afghánistánu. Pákistán na oplátku obvinil Indii z podpory protipákistánských politiků v Kábulu a financování pákistánských separatistů a militantů v Afghánistánu.

Homayoun Khan, bývalý pákistánský velvyslanec v Afghánistánu, řekl agentuře VOA, že „v Pákistánu existuje bezpečnostní fobie – mít Indii na jedné straně a nepřátelský Afghánistán na druhé straně, by nebylo dobré."

Příliš silný Tálibán by v budoucnu mohl podpořit protipákistánské islamistické radikály z Tehrik-i-Tálibán (TTP). Proto poslední dobou se snaží pákistánská armáda ovládnout afghánsko – pákistánskou hranici i s pomocí výstavby pohraničního plotu. Neboť

TTP závisí na kmenovém pásu podél afghánsko-pákistánské hranice, ze kterého může získat   rekruty. Nepříjemné je již to, že v Afghánistánu podle OSN je 6000 až 6500 pákistánských ozbrojenců. Většina z nich je spojena s TTP.

Pákistán chce mít vliv na Taliban, který s pomocí Číny (nebo Čína s pomocí Pákistánu) Tálibán sváže ekonomicky. Indické projekty a investice mohou být odsunuty na vedlejší kolej a Tálibán může mít ekonomický zisk z čínských projektů, které bude Čína podporovat, případně ochraňovat v rámci poskytování komerčních bezpečnostních služeb.

Svázání zájmů Talibanu se zájmy Číny a Pákistánu by bylo pro pákistánské vedení ideální. Samozřejmě by tím byly odstaveny na vedlejší kolej USA.


Tanec mezi vejci

Pákistán byl dlouhodobým spojencem USA. V roce 2001 ale USA neměly jistotu, zda Pákistán bude spolupracovat v boji s Tálibánem (a tudíž i Al Kajdou). V Pákistánu má bohužel silný vliv islamistická bigotní klika.

Pákistán spolupracoval s USA výměnou za finanční podporu. Proto od začátku války v Afghánistánu jsou USA největším zdrojem zahraniční pomoci a poskytují Pákistánu miliardy dolarů vojenské a civilní pomoci v rámci širšího úsilí o poražení afghánského Tálibánu. Ale americká podpora vysychá, protože od počátku panovalo napětí ohledně toho, zda Pákistán válečnému úsilí v Afghánistánu pomáhá nebo spíše, byť jenom svou pasivitou, škodí.

V roce 2020 je proto situace již jiná, pokud jde o postoj Pákistánu k USA a k Číně.  

Premiér Imran Khan v jednom ze svých veřejných prohlášení koncem srpna 2020 řekl: „Budoucnost Pákistánu je spojena s Čínou. Měli bychom mít jasno v tom, že rozvoj náš země je [ekonomický] rozvoj spojen s Čínou."

Pákistánský tanec mezi USA a Čínou je tanec chudého, ale geograficky, a tudíž i politicky, důležitého státu. Svým způsobem je Pákistán i jednou z islámských křižovatek vlivu. Proto se pokouší vyvážit vztahy s Čínou, USA. .

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)