Svátek má: Státní svátek

Zprávy

Velikost textu:

Proamerickému režimu v Afghánistánu není pomoci

Proamerickému režimu v Afghánistánu není pomoci

Jednání mezi proamerickou současnou vládou v Kábulu a islamistickou administrativou povstaleckého Tálibánu mělo začít tento týden, ale začne až o týden později. Snad.

Ašraf Ghaní, prezident Afghánistánu
3. září 2020 - 06:20

To ale nemění nic na tom, že současná prozápadní vláda, podporovaná smutným kontingentem NATO, včetně českých vojáků, ti všichni jsou totálně bez perspektivy, konstatuje publicista František Roček.

Naznačil to, aniž by to oficiálně naznačil, jeden vysoký americký úředník. Jedná se o oficiálně pronesené poznámky zvláštního generálního inspektora Johna F. Sopka pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) na téma „Státní korupce v Afghánistánu a role nezávislých institucí“. z 24. června 2020 byly doslova pohřebním zpěvem. Aniž by to řekl, vysvětluje proč Afghánistán nečeká nic jiného než katastrofa.

Infuze je vším

Nikdo to oficiálně nepotvrdí, ale zhruba 50 % území Afghánistánu je obsazeno nebo je pod vlivem Tálibánu. Odcházení americké armády a jejich podržtašků ze států NATO, včetně českých vojáků, znamená významné oslabení tzv. prozápadní vlády Afghánistánu.

Vládní představitelé dopředu vědí, že se začnou hroutit státní instituce, protože nebudou mít peníze na jejich provoz. Podle zvláštního generálního inspektora Johna F. Sopka je afghánský stát závislý na zahraniční pomoci ze 75% svého ročního rozpočtu.

Sopka smutně musel přiznat, že z boje afghánské vlády proti korupci se lze dočkat jen velmi hubených výsledků. Tím kulantně naznačil, že korupce v Afghánistánu kvete stejně vesele jako mák k výrobě opia.

Přitom dárcovská infuze stamilionů dolarů je závislá na tom, že by mezinárodní dárcovská komunita, stejně jako dříve, měla by podmínit budoucí pomoc prováděním účinných protikorupčních opatření. Ale k těm nedojde.

Bezvýchodnost

„Vyšetřování SIGAR identifikovalo korupci prakticky na všech úrovních afghánského státu - od platů vyplácených mezinárodními dárci afghánským vojákům a policii, kteří ve skutečnosti neexistují - až po krádeže americkým vojenským zdrojům v masovém měřítku… Nezávislé průzkumy i nadále zdůrazňují, že většina Afghánců uvádí, že se s korupcí musí potýkat téměř denně - často formou úplatku vládnímu úředníkovi, aby získal něco, co by jinak vláda měla poskytovat, jako je základní přístup ke zdravotní péči, spravedlnost, nebo vzdělání…

…korupce je strategickou hrozbou pro celou misi USA a mezinárodní úsilí v Afghánistánu. Je to nejvíce zákeřná hrozba, které afghánská vláda čelí, protože oslabuje podporu občanů, kteří se pokoušejí pokračovat v každodenní práci, živí své rodiny a chtějí žít beze strachu a zastrašování. Tálibán a další povstalci využívají korupci k oslabení veřejné podpory oficiální vlády… a oslabení vyjednávací pozice vlády během budoucích mírových jednání.“



Zhroucení mezinárodní podpory

Současný chaos a korupce jsou samozřejmostí – každý musí nasbírat co nejvíce peněz z krádeží, podvodů a úplatků, aby se připravil na čas, kdy bude odstaven od moci a buď se stáhne do soukromí, a nebo uteče. A k obojímu potřebuje neviditelné čili utajené penízky.

Prozápadní budoucnost je velmi pošmourná, protože korupce „působí také jako extrémní demotivující faktor pro investice soukromého sektoru, které Afghánistán tak zoufale potřebuje v postmírovém prostředí, kdy dárci pravděpodobně sníží nebo zruší svou finanční podporu vládě. Boj proti korupci je ve skutečnosti klíčem k vytvoření ekonomického prostředí nezbytného k přilákání soukromých investic potřebných k růstu afghánské ekonomiky a vytváření dobře platících pracovních míst pro její občany. Jak jsem již řekl za posledních 8 let, mezinárodní podniky zde nebudou investovat, pokud nebude existovat transparentnost a jistota, že jejich stížnosti budou spravedlivě řešeny nezávislými právními a soudními systémy, které dodržují a prosazují právní stát. Zákony jsou zásadní, ale zákony jsou pouhá slova, pokud nejsou podpořena vůlí afghánské vlády zajistit spravedlivé a agresivní vymáhání jejích zákonů.“

Dosud „nějaký“ řád zajišťovala přítomnosti okupačních alias spřátelených jednotek NATO, po odchodu těchto jednotek začne „volný“ lov. Od toho okamžiku lze čekat, že Afghánistán ovládne kdokoliv, kdo na to má nejvíce prostředků…


Slibem nezarmoutíš

Afghánští politici a úředníci se chovají stejně jako západní politikusové. Slíbí cokoliv a napíšou to na papír, protože vědí, že papír snese všechno.

Sopka si proto povzdychl, že není problém „protikorupční politiku není problém dát na papír a vytvářet s tím souvisejících instituce, aniž by je vždy (vláda) adekvátně financovala a jinak podporovala.“

Místní afghánská organizace OSN - UNAMA „…potvrdila to, co SIGAR uvedl ve svém posledním hodnocení: že mocní, politicky propojení Afghánci často jednají beztrestně, což afghánské vládě ztěžuje prokazování skutečného závazku k omezení korupce. A protože korupce v Afghánistánu je hluboce zakořeněna na všech úrovních moci v celé zemi, zpráva UNAMA také jasně ukazuje, že odhalování takových hlubokých sítí korupce vyžaduje čas.“

Samozřejmě, že vláda onen čas již nemá. Přitom je bezmocná i dnes, protože podle toho, co řekl Sopka „…afghánská vláda získala zpět méně než jedno procento finančních pokut udělených nejvyšším protikorupčním orgánem země - afghánským protikorupčním soudem, a počet osob stíhaných protikorupčním soudem mezi lety 2018 a 2019 poklesl o 22 procent.“

Rozumné proroctví

Přečtěme si Sopkovo proroctví: „…nakonec budou investice soukromého sektoru do budoucnosti jejich země důležitější než mezinárodní dárci, protože po 19 letech války jsou zahraniční vlády, včetně Spojených států, unavené z placení účtů Afghánistánu. Jak mi mnoho amerických kongresmanů a jejich štábů řeklo po svém návratu z mé poslední cesty do Afghánistánu, že jejich trpělivost a trpělivost voličů, kteří je volí, není nekonečná…“

V reálu nic takového nehrozí. Investice musí vždy „někdo“ mocensky garantovat. Investice (zdá se) do budoucna budou spíše asi záležitosti Pákistánu a dalších islámských až islamistických hráčů. Pákistán přitom může být spíše můstkem pro čínské investice, než aby investoval někdo z chudého Pákistánu.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)