Svátek má: Státní svátek

Zprávy

Velikost textu:

Morgan Stanley: Do roku 2030 bude jüan třetí nejvlivnější měnou

Morgan Stanley: Do roku 2030 bude jüan třetí nejvlivnější měnou

Analytici Morgan Stanley předpovídají, že jüan v příštím desetiletí významně posílí svůj vliv na světový měnový trh, píše SCMP.

Ilustrační foto
11. září 2020 - 11:06

Podle předpovědí americké banky se do roku 2030 bude od 5% do 10% světových devizových rezerv držet v jüanech, což z čínské měny učiní třetí nejdůležitější na světě. Současně, jak konstatují noviny, se tato jasná vyhlídka stala možnou především díky konfrontaci mezi Pekingem a Washingtonem a pokusům o nezávislost na dolaru.

Analytici Morgan Stanley předpovídají, že jüan v příštím desetiletí významně posílí svůj vliv na světovém devizovém trhu, protože Čína stále více otevírá své finanční trhy a začíná snižovat svou závislost na americkém dolaru, uvádí SCMP.

Podle předpovědí americké banky se investoři z celého světa vrhnou do Číny kvůli finančním aktivům v jüanech a hodnota portfoliových investic by mohla do roku 2030 dosáhnout 3 bilionů dolarů. Zároveň v srpnu letošního roku činil celkový objem čínských dluhopisů v rukou zahraničních vlastníků 2,8 bilionu jüanů (409 miliard dolarů).

Mezitím může do roku 2030 jüan představovat 5% až 10% světových devizových rezerv. Jedná se o významný nárůst oproti 2,02% vykázaných Mezinárodním měnovým fondem na konci března tohoto roku. Jüan tak může obejít japonský jen a britskou libru a stát se třetí nejdůležitější měnou po americkém dolaru a euru, předpovídá tým banky Morgan Stanley.


Banka uvedla, že tento cíl nevypadá nereálně s ohledem na otevření finančního trhu v Číně, rostoucí mezinárodní integraci kapitálového trhu a zvýšení podílu čínských mezinárodních bankovních operací v jüanech. Rostoucí napětí mezi Čínou a Spojenými státy bude podle analytiků tlačit na Peking, aby urychlil a rozšířil mezinárodní využití jüanu.

Navzdory růžovému obrazu budoucnosti jüanu, který vykreslují američtí analytici, zůstává skutečné používání jüanu v mezinárodním měřítku omezené, zčásti kvůli kontrole kapitálu státem, konstatují noviny.

V posledních měsících se diskuse o aktivnější podpoře jüanu v zahraničí staly živějšími kvůli hrozbě finančních sankcí Washingtonu vůči čínským jednotlivcům a institucím, píše deník. Tyto sankce by mohly potenciálně zahrnovat odepření přístupu k platebnímu systému v amerických dolarech nebo na americký trh.

Političtí poradci čínské vlády zase předložili řadu návrhů na snížení závislosti země na americkém dolaru, včetně přeměny Šanghaje na globální finanční centrum pro investice v jüanech, vytvoření vlastního mezinárodního platebního systému pro usnadnění investic a zavedení suverénní digitální měny.

Přestože podíl jüanu na trhu stále výrazně zaostává za americkým dolarem, bude poháněn potřebou diverzifikace od zbytku světa, poznamenává SCMP. "Globální poptávka po aktivech denominovaných v jüanech by mohla růst v post-kovidovém, multipolárním světě s ultra nízkými úrokovými sazbami," uvedla ve zprávě Morgan Stanley.

Podle deníku zůstává Čína jedinou hlavní ekonomikou, u níž se očekává, že v letošním roce uběhem pandemie poroste o 1%, zatímco americká ekonomika se má snížit o 8%. Čínská centrální banka zároveň zachovala normální měnovou politiku, což znamená, že ziskovost v této zemi je vyšší než na „vyspělých“ trzích a devizové rezervy v zemi vzrostly v srpnu o 10,2 miliardy dolarů na 3,16 bilionu dolarů.

(kou, prvnizpravy.cz, scmp.com, foto: arch.)