Svátek má: Teodor

Zprávy

Velikost textu:

Čínská střídmost jako poznaná nutnost

Čínská střídmost jako poznaná nutnost

<< SERIÁL (3) >> Ohlédnutí za pandemií: V lednu a únoru nebyla Čína schopna plnit své závazky vůči globálními obchodu – součástky, chemické preparáty a další zařízení kvůli karanténním opatřením nebylo možné vyrábět. Omezena byla i doprava.

Ilustrační foto
29. srpna 2020 - 09:01

Od března se naopak postupně snižovat zájem o čínské výrobky, protože kvůli pandemii a karanténním opatřením klesal prodej zboží po celém světě, píše publicista František Roček..

Důsledkem bylo zrychlení úvah o rizicích globálních dodavatelských řetězců a výhodách domácí produkce. Plus důsledky Trumpovy americko – čínské obchodní války.

Pokud jde o koronavirovou Čínu, tamními prioritami se stala technologicko – vědecká soběstačnost a soběstačnost potravinová.

Technologicko – vědecká soběstačnost je strategickou nutností, protože USA a jeho politické satelity se snaží znemožnit Číně získat špičkové technologické výrobky z tzv. Západu.

Jedním ze způsobů jak ušetřit velké množství potravin a tím i bojovat proti chudobě je kampaň Clean Plate Campaign 2.0, která vyzývá k ukončení plýtvání potravinami. Kampaň Clean Your Plate Campaign byla zahájena v roce 2013, dnes přichází její verze 2.0. Na rozdíl od předchozí kampaně, jejímž cílem bylo ukončit extravagantní oslavy svátků charakteristické přebytkem a plýtváním jídlem, a pořádáním honosných recepcí úředníků, verze 2.0 vyžaduje, aby veřejnost přestávala plýtvat jídlem na obecné úrovni.

S tím je spojena spekulace médií o tom, zda je Čína v potravinové krizi. Čínští odborníci oficiálně říkají, že svět čelí nedostatku potravin, ale pro Čínu skutečná hrozba pro zajištění potravin pochází spíše z plýtvání potravinami než z epidemie koronaviru nebo z důsledků záplav.

Prezident Xi Jinping vyzval k vytvoření dlouhodobého mechanismu, který by zastavil plýtvání potravinami uprostřed epidemie. (viz: Global Times, 2020/8/12)


Mírný optimismus

Čínská potravinová bezpečnost nebyla vážně ovlivněna pandemií covid-19 a čínské obilné rezervy jsou bohaté, tvrdí Zheng Fengtian, profesor zemědělské ekonomiky a rozvoje venkova na Renmin University. (Jedná se o univerzitu se zaměřením na humanitní a společenské vědy.) Zheng řekl, že míra soběstačnosti dvou hlavních čínských potravin, rýže a pšenice, je asi 100 procent. V posledních pěti letech celková roční produkce obilí v Číně přesáhla 1,3 bilionu kilogramů, přičemž množství obilí na hlavu se blížilo 500 kilogramům.

Agentura Xinhua uvedla, že produkce obilí v létě dosáhla rekordně vysokých 143 miliard kilogramů, což představuje nárůst o 1,2 miliardy kilogramů oproti předchozímu roku.

Mimo Čínu měla pandemie koronaviru dopad na globální produkci a obchod s obilím. Vietnam a Indie pozastavily vývoz rýže. Kromě toho Čína upravila svou strategii dovozu zemědělských plodin tak, aby zdroje dovozu obilí (zejména kukuřice a sójové boby) byly vyrovnanější, a Čína pomalu odstavovala pěstitele z USA na vedlejší kolej.

Nová fáze snižování plýtvání se zaměří také na ohromný počet lidí ve školách. Nejedná se jenom o čínský problém. Při průzkumu Ústavem geografického a národního výzkumu zdrojů a Světového fondu byly turistické skupiny, studenti základních a středních škol a oficiální hostiny jsou nejvyššími třemi příčinami plýtvání potravinami. Potravinový odpad na obyvatele v Číně je 93 gramů na osobu a jídlo, tedy 11,7 procenta.

Třetina světového jídla se každý rok vyplýtvá (asi 1,3 miliardy tun). Nejméně 820 milionů ze 7,6 miliard lidí na světě trpí hladem – podle údajů OSN. Tím chtějí čínská oficiální místa upozornit, že nejde o čínský výmysl, ale celosvětový problém.



Profesorský optimismus

Wen Tiejun, profesor na univerzitě Renmin v Číně, uvedl, že plýtvání potravinami v Číně představuje ztrátu jídla pro 200 milionů lidí ročně. Kromě spotřebitelů se podle odborníků jako je Zheng, podílejí na plýtvání také ztráty způsobené při výrobě, skladování a distribuci –  až 20 procent v důsledku technických problémů.

Politika distancování a karantén během epidemie zvýšila donášku jednotlivých jídel a omezovala veřejná stravování, a tím snížila plýtvání potravinami, uvedl Zheng.

Hongkongské noviny ale nejsou tak optimistické. Viz 11. srpna 2020-www.scmp.com/news/china/politics/article/3096977/xi-jinping-targets-shocking-food-waste-china-battles-floods-and

Deník SCMP připomenul, že povodně postihují tradiční oblasti produkce rýže a pandemie koronaviru vedla k narušení dodavatelských řetězců potravin.

Zhang Hongzhou, výzkumný pracovník Singapurské školy mezinárodních studií S. Rajaratnam (RSIS), uvedl: „Kromě zvyšování investic do zemědělských projektů v zámoří, diverzifikace dovozu a rozšiřování čínského zemědělského podnikání po celém světě znamená snížení plýtvání potravinami také menší závislost na dovozu a posílení čínské potravinové kapacity," řekl Zhang.

Dále řekl, že není třeba se příliš zajímat o fenomén povodní a dopady dalších přírodních katastrof na čínské zásoby potravin, zejména na pěstování a zásobu obilí.

Ale zároveň se ozývají varování: Od začátku června přívalové deště zpustošily velké plochy zemědělské půdy v jižní Číně, hlavním středisku pěstování rýže v zemi. Ale také je uváděno, že ve srovnání s předchozími roky není postižená oblast letos (2020) podstatně větší.

Otázkou je i pobídka zemědělcům, s čímž se potýkáme i v ČR. Nízké ceny jsou hlavním důvodem, který zemědělce odradil od pěstování obilí ve větším rozsahu. „Přes dosavadní dotace producenti obilí stále vydělávají méně než ti, kteří pěstují dražší produkty. Čína bude muset tento problém vyřešit, aby zajistila výrobu potravin, “ řekl Zhang.

Hongkongský deník také citoval, co uvedl Hu Xingdou, ekonom z Pekingu, že Čína se musí ve svém boji s USA připravit na nejhorší scénář a dosáhnout plné soběstačnosti při výrobě potravin.

„Oficiální údaje naznačují, že Čína dováží asi 20 procent svých potravin, ale někteří akademici odhadují, že skutečný objem může být až 30 procent," řekl Hu Xingdou.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)