Svátek má: Andrea

Zprávy

Velikost textu:

Chudé země bohatým: Vy jste strůjci klimatických škod, tak je zaplaťte!

Chudé země bohatým: Vy jste strůjci klimatických škod, tak je zaplaťte!

Zástupci rozvojových zemí, kteří jsou obzvláště zasaženi zvýšeným výskytem přírodních katastrof v důsledku změny klimatu, na konferenci OSN o změně klimatu v Madridu pro vytvoření mechanismů pro nápravu škod způsobených těmito přírodními katastrofami.

Destrukce v Mosambiku
10. prosince 2019 - 10:15

Jak píše francouzský list La Croix, vyspělé země zároveň nijak nespěchají s vyplácením takových „reparací“, přičemž tvrdí, že mnoho utrácí za boj proti znečištění životního prostředí a humanitární pomoci.

„Jsem zde, abych mluvila o ztrátách a zničení, které Mozambik utrpěl v posledních měsících," řekla Lara Muavesová, rezidentka této africké země, která byla v březnu a dubnu tohoto roku „pustošena" cyklóny „Idai" a „Kenneth“, před Konferencí OSN o změně klimatu (COP25). Podle La Croix způsobily cyklóny obrovskou destrukci a život přišlo téměř tisíce obyvatel Mozambiku; dalších 2,2 milionu obyvatel země se stalo vnitřními uprchlíky a nyní 1,1 milionu mladých lidí ve věku od 5 do 17 let nemá dostatečný přístup k lékařským službám a vzdělání a navíc často uprchlíci umírají na špatné podmínky - nejlepší přítel Lary Muavesové zemřel v roce 2019 na malárii.

Konference COP25, která se bude konat do 13. prosince ve španělském Madridu, je pro Mozambik a další „nejzranitelnější“ země možností připomenout si „ztráty a destrukci“, kterými v současnosti trpí, poznamenává La Croix. Jak pozorovatel publikace uvádí, tato věta znamená nenapravitelné škody způsobené stále častějšími přírodními katastrofami v důsledku změny klimatu.

Ve všech zeměpisných šířkách je to stejný příběh, zdůrazňuje autor. „Obyvatelé Karibiku trpí hurikány," řekl Ismael Sayyad, zaměstnanec charitativní organizace Oxfam, v rozhovoru s novinářem. „V důsledku hurikánu „Irma“ v roce 2017 zemřelo 130 lidí a 1,7 milionu se stalo uprchlíky."


V Jižní Africe, kterou zasáhl cyklón „Kenneth“, trpí potravinovou nejistotou nyní 41 milionů lidí, což je o 30% více než v roce 2018, říká zase zaměstnanec CARE Vitumbiko Chinoko. Jak si úředník stěžuje, pro chudé země se následky přírodních katastrof stávají „dvojím úderem“, protože musí vynakládat prostředky přidělené obvykle na vzdělávací, zdravotní a jiné účely, aby se vypořádaly s mimořádnými situacemi. Jinými slovy lze říci, že změna klimatu brání rozvoji těchto zemí, nebo dokonce v nich vyvolává „hospodářský a sociální regres“, vysvětluje publicista la Croix.

Problém však postihuje i rozvinuté země, pokračuje novinář. „V Austrálii se stav životního prostředí stal hlavním zdrojem obav občanů a předstihl ekonomické i zdravotní problémy,“ sděluje Julie-Anne Richardsová, zaměstnankyně pobočky Réseau Action Climat NPO v Sydney. A není to žádná náhoda - jak Richardsová uvedla na COP25, lesy její země i nadále trpěly lesními požáry, v naprosto bezprecedentním měřítku, jejich oheň se rozkládal na více než 6 000 km. Oblast Velkých modrých hor, která je na seznamu světového dědictví UNESCO, již byla plamenem zničena na 20%. Jak však Richardsová zdůrazňuje, „Austrálie je bohatá a má prostředky k podpoře obětí. Rozvojové země si to nemohou dovolit, a přesto na rozdíl od mé země nejsou zodpovědné za změnu klimatu."

Země postižené kataklyzmaty společně s neziskovými organizacemi chtějí na konferenci COP25 revidovat tzv. Varšavský mechanismus škod a ztrát a dodat možnost cíleného financování. Jak vysvětluje novinář La Croix, faktem je, že ve svém současném stavu mechanismus poskytuje kompenzaci buď za „kroky ke snížení emisí oxidu uhličitého“ nebo za „adaptační opatření“ a škody nejsou zahrnuty do žádné z těchto kategorií – nemluvě o tom, že ani pro zmíněné účely není snadné shromáždit potřebné částky. „Proto je nutné přijít s novými způsoby financování - například zavést daň z těžby," věří Fanny Petibonová, zaměstnankyně NPO Care.

Mezitím se vyspělé země odmítají „složit“, prohlašujíce, že již přidělují velké peníze na ekologii a humanitární pomoc obětem přírodních katastrof, uvedl jeden z vyjednavačů na konferenci COP25 v rozhovoru pro La Croix. Podle odborníka Světového fondu pro ochranu přírody Sandeepa Chamlinga je v sázce důvěryhodnost mezinárodních organizací. „Proč by tyto země měly i nadále věřit ve všechna tato mezinárodní jednání, pokud nedostanou finanční prostředky?" cituje ho francouzská publikace.

(kou, prvnizpravy.cz, la-croix.com, foto: arch.)