Svátek má: Libuše|Amálie

Zprávy

Velikost textu:

Blaha: Žádná Horní zem, Slovensko! Z čeho mohou mít Maďaři trauma?

Blaha: Žádná Horní zem, Slovensko!  Z čeho mohou mít Maďaři trauma?

Nikdy v dějinách nebyly mezi Slovenskem a Maďarskem tak dobré vztahy. Fico a Orbán společně bojovali proti kvótám a bránili společně zájmy střední Evropy. Žádný Trianon to nesmí pokazit.

Ĺuboš Blaha, slovenský poslanec
5. června 2020 - 06:20

Ale jedno je jisté - nesmíme si nechat dát skákat po hlavách.

„Mě nezajímá Trianon, ale Černová,“ píše na svém facebooku Ĺuboš Blaha, slovenský poslanec a pokračuje.

V Maďarsku si připomínají 100. výročí Trianonu - je to pro ně trauma a neumí se s tím vyrovnat. Víte, jaké je trauma pro mě jako Slováka a s čím se nikdy nesmířím?

Trianonská mírová smlouva je jedna z pařížských mírových smluv a byla podepsána 4. června 1920 v paláci Velký Trianon v zámku Versailles poblíž Paříže. Smlouva stanovila hranice maďarského státu jakožto nástupce Uherska po skončené první světové válce.

Signatáři ze strany vítězných mocností byly Spojené státy americké, Spojené království, Francie a Itálie a jejich spojenci: Rumunsko, pozdější Jugoslávie a Československo. Hranice Maďarska už byly vymezeny usnesením Nejvyšší rady spojenců z 12. června 1919, Trianonská smlouva proto byla jen deklaratorní povahy.


S tím, jak nás Slováky Maďaři v 19.století likvidovali jako národ, jak masakrovali lidi v Černové, jak pronásledovali štúrovce, jak se snažili zničit náš jazyk a kulturu a jak nám s Hitlerovou asistencí bez mrknutí oka sebrali v roce 1938 území.

Černová je městská část města Ružomberok Důležitou částí historie Černové byla Černovská tragédie, která se odehrála 27. října 1907. Obyvatelé za pomoci kněze a rodáka z Černové Andreje Hlinky postavili kostel v Černové. Na přání obyvatel měl vysvětit kostel Andrej Hlinka, avšak v té době byl suspendován a přednášel na Moravě. Maďarská církevní a světská vrchnost na čele se spišským biskupem Sándorem Parvym rozhodla proti obyvatelům Černové. Svěcením kostela byl pověřen slovenský farář z Liskové Martin Pazúrik spolu s děkanem Pazúrikem a Jozefem Fischerem. Černovčané se proti tomu postavili na odpor. Bránili posvěcení házením kamenů, ale i vlastními těly. Četníci napadli bezbranný dav střelbou, jíž padlo za oběť 15 lidí, 10 bylo těžce a 60 lehce zraněno. V březnu 1908 úřady obvinily přes 55 lidí, z nichž 40 odsoudili k žaláři v trvání od šesti měsíců do tří let, různým peněžitým pokutám a zabavení majetku.

Toto je skutečné trauma, toto je skutečná bolest.

Promiňte, ale mít trauma z toho, že jste přišli o území, které bylo součástí vašeho nespravedlivého impéria kdysi dávno před sto lety - to je jakoby se dnes Britové tvářili uraženě, že přišli o své državy někde v Asii či Africe, vždyť to je absolutně scestné. A doslova - imperialistické.

Byli jsme to my, slovenský národ, kdo bojoval proti útlaku, byli jsme to my, kdo si vybojoval národní osvobození. Bojovali jsme s impériem a vyhráli jsme. Taková je historická pravda - a jiná pravda není.

Maďarským nacionalistům překáží slovenský národ? Zbláznili se?

Když dnes navíc poslouchám maďarské nacionalisty na Slovensku, jak chtějí z ústavy vyškrtnout zmínku o slovenském národě - tak to považuji za nebetyčnou drzost.

Je to urážka všech našich národních buditelů, kteří bojovali za naše národní sebeurčení a za naši suverenitu.

Ano, na Slovensku funguje  občanský princip, ale to znamená, že jsme si rovni jako občané a ne, že máme potlačovat naše národní povědomí Slováků a úctu k našim dějinám a naší podstatě. Toto může vymyslet jen nemocná mysl.



Volání po autonomií je krajně nebezpečné a premiér Matovič je tak „milimetr“ od vlastizrady.

Tvrdím, že jakékoli volání po autonomii ze strany maďarských nacionalistů je nebezpečné, revizionistické a absolutně neakceptovatelné.

Že Matovičova vláda nad takovým něčím vůbec uvažuje to svědčí pouze o  tom, jak nenávidí Slovensko a jací jsou zaprodanci.

Tady nejde o sebeurčení, Vždyť Maďaři vlastní stát mají.

Vždy jsem měl velké pochopení pro národy, které nemají stát a požadovali právo na sebeurčení. Stejně jako my kdysi. Jenže to je případ Palestinců, Katalánců či Kurdů, určitě ne Maďarů.

Vždyť Maďaři vlastní stát mají a pokud maďarské menšiny v sousedních zemích volají po autonomii, není to právo na sebeurčení, ale obyčejná iredenta.

Pokud tomuto Matovič nerozumí, tak je to už jen milimetr od vlastizrady.

Mám rád Madary, ale odmítám maďarský nacionalismus, píše Blaha.

Maďarská menšina má na Slovensko nadstandardní postavení a já jsem rád, že se mohou jako menšina kulturně rozvíjet. Chci, abychom měli dobré vztahy s aMaďary, ale odmítám byť jen o kousíček ustupovat maďarským nacionalistům - mě nezajímají jejich traumata, tak jak je nezajímají naše bolavá místa v dějinách, které způsobily právě oni.

Je nejvyšší čas přestat mluvit o traumatech - jsme tady, dva suverénní státy, které musí spolupracovat, aby nás oba nepřeválcovali  bruselští technokraté a neoliberálové.

Respektujme jiné a braňme si, co je naše!

Mám rád Maďary, ale odmítám maďarský nacionalismus a děsím se resentimentu, který vzbuzuje u našich jižních sousedů jejich Trianonská trauma.

Sto let je nejvyšší čas smířit se s tím, že Slovensko je Slovensko. Žádný felvidéki. Ale naše milované Slovensko, které jako vlastenci vždy budeme chránit - tak jako kdysi Ľudovít Štúr, Janko Král či Emanuel Lehocký.

(rp,prvnizpravy.cz,fb,foto:arch.)