Svátek má: Tomáš

Regiony

Velikost textu:

Velká česká města požadují změny v návrhu nového stavebního zákona

Velká česká města požadují změny v návrhu nového stavebního zákona

Pražští radní schválili „Čtyři městské artikuly,“ ve kterých velká česká města shrnují svá stanoviska k návrhu nového stavebního zákona. Chtějí zpět Pražské stavební předpisy, samostatnost v územním plánování a větší pravomoci pro obce.

Ilustrační foto
19. ledna 2021 - 12:30

Dokument obsahuje základní teze, které vysvětlují, co se v návrhu stavebního zákona musí nezbytně změnit. Mezi požadavky patří například zachování Pražských stavebních předpisů, zrušení nadřízenosti úřadů nebo větší pravomoci pro obce. Dokument bude nyní předložen k posouzení ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové.

„Základní teze pro nezbytné úpravy vládního návrhu zákona jsme ve spolupráci pěti největších českých měst formulovali v dokumentu nazvaném Čtyři městské artikuly. Požadavky vycházejí z praktické zkušenosti městských samospráv a jejich odborných institucí se správou a rozvojem měst. Nyní je dokončujeme ve formě paragrafového znění jako ucelené „moduly“ pro vybrané části navrhovaného zákona“ říká Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní plánování.

Autorem dokumentu Čtyři městské artikuly je pět největších českých měst, tedy Praha, Brno, Ostrava, Plzeň a Liberec. Stanoviska těchto měst k návrhu nového stavebního zákona zásadně mění jeho dosavadní znění. Shrnutí čtyř hlavních požadavků:

1.  Samostatnost měst v územním plánování
-    Územně plánovací dokumentace obcí a krajů se přesune do samostatné působnosti.
-    Obec a kraj také mohou například pořizovat své vlastní územní studie nebo územně analytické podklady.

2.  Zachování platnosti Pražských stavebních předpisů
-    Univerzální stavební předpisy nefungují, je nutné zohlednit specifické potřeby měst.
-    Z tohoto důvodu existují Pražské stavební předpisy, které jsou šité na míru hlavnímu městu.
-    Zákon doposud nerozlišoval mezi jednotlivými obcemi a „házel je do jednoho pytle“.

3.  Možnost dokončit již rozpracované územní a regulační plány
-  Dokončení rozpracovaných plánu dle dosavadních předpisů, což umožní dokončení, projednání a schválení Metropolitního plánu bez dalších zdržení a přepracovaní.

4.  Větší pravomoci pro obce
-    Obce mají nově procesní postavení dotčeného orgánu ve stavebním řádu.

„S důsledky problémů ve stávající právní úpravě územního plánování i stavebního řízení se potýkají města i jiné obce jak v samostatné, tak přenesené působnosti ve vztahu k infrastrukturním stavbám, občanské vybavenosti i zajištění bydlení pro jejich obyvatele. Proto právě ony mohou nejlépe poskytnout autorům zpětnou vazbu k nově navrhované právní úpravě. Jejím cílem je zrychlit procesy upravené předpisy stavebního práva při respektování potřeb obyvatel a životního prostředí a zpřehlednit role zúčastněných subjektů. Věřím, že paní ministryně naše požadavky pečlivě zváží a nový stavební zákon nakonec bude sloužit zlepšení budoucího rozvoje měst,“ vysvětluje Hana Kordová Marvanová, radní pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení.



Společné stanovisko velkých měst vítá i ředitel Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR) Ondřej Boháč: „Těší mě, že Praze podařilo spojit síly s dalšími českými a moravskými městy a vyjádřit jasný postoj k návrhu nového stavebního zákona. Všechny čtyři požadavky jsou pro budoucnost územního plánování v České republice naprosto klíčové. Za důležité považuji i doplnění tzv. modro-zelené infrastruktury, tj. sítě prvků budovaných v harmonii s přírodou, která řeší, jak udržet vodu ve městech a v krajině, a tím napomáhá adaptaci na změnu klimatu.“ 

Prazskenovinky.cz informoval Vít Hofman, tiskový mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy.

(jv,prazskenovinky.cz,foto:arch.)