Svátek má: Lukáš

Regiony

Velikost textu:

Vedení Prahy nesouhlasí s návrhem zákona o přídavku na bydlení

Vedení Prahy nesouhlasí s návrhem zákona o přídavku na bydlení

Rada hl. m. Prahy je znepokojena návrhem zákona o přídavku na bydlení, který vznikl na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Ilustrační foto
1. července 2019 - 12:30

Návrh zákona ruší stávající podporu příspěvku i doplatku na bydlení a nahrazuje ji jedinou dávkou. Bez náhrady má být zrušeno vyplácení dávek na bydlení lidem v hmotné nouzi na ubytovnách a výrazně omezeno vyplácení dávek na bydlení domácnostem v nájemních bytech.

Z pohledu pražských radních je příspěvek na bydlení hlavním pilířem státní politiky podpory finanční dostupnosti bydlení. Rostoucí nájmy dopadají zejména na nízkopříjmové domácnosti, specificky na osamělé seniory a samoživitele/samoživitelky. Proto je z jejich pohledu nutné valorizovat výši normativních nákladů na bydlení, aby odpovídala skutečné ceně nájmu. To však současný návrh nepředpokládá.

„V momentě kdy hlavní město Praha musí významným způsobem suplovat roli vlády v oblasti školství a doplácí 1 miliardu korun na podhodnocené platy učitelů, si nedovedu představit, že bychom jako samospráva mohli uvolnit chybějící finanční prostředky a zastávat roli státu i v sociální oblasti. Vnímám to jako zásadní pochybení současné vlády České republiky, že nejohroženější skupiny obyvatel - matky samoživitelky, seniory a hendikepované - znejišťuje v základních životních potřebách formou omezování vyplácení sociálních dávek v oblasti bydlení,“ uvádí Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Návrh nepředpokládá ani navýšení kapacity úřadů práce, naopak pracovníci budou přehlceni novou agendou sociálních šetření u všech příjemců stávajícího příspěvku na bydlení, což povede k citelnému zpožďování výplaty dávek. V důsledku zpožďování výplaty dávek se lidé dostanou do platební neschopnosti a začnou se jim generovat dluhy, které v mnoha případech povedou až ke ztrátě bydlení. Tato situace již nastala během tzv. Drábkových reforem, kdy se dávky výrazně zpožďovaly kvůli změnám databázových systémů. Hlavní město pak bude muset řešit krizi, namísto toho, aby tito lidé zůstali v nájemních bytech.

V tomto roce bude hlavní město dotovat doprovodnou sociální práci v oblasti podpory bydlení celkem 25 novými úvazky. Praha také v nedávné době změnila způsob výběru nájemníků tak, aby se cílilo na skutečně potřebné, tito nájemníci tak v naprosté většině příspěvek a doplatek na bydlení potřebují. Doplatek jim slouží jednak na pokrytí nákladů na bydlení v prvních třech měsících nájmu, kdy ještě nenaběhl příspěvek, a také v různých krizových situacích. Zrušením doplatku lidé o tuto možnost přijdou, takže lze očekávat, že nájemci by mohli mít problémy s hrazením nájmu již na začátku nájemního vztahu.

Představa, že hlavní město Praha a městské části během tříletého přechodného období vyřeší bydlení všech příjemců doplatku na bydlení na ubytovnách v Praze, je nereálná. V současné době je na území Prahy zhruba 100 ubytoven, hlavní město se teď primárně soustředí na řešení situace rodin s dětmi a seniorů na ubytovnách. Každý rok se však do bytové nouze dostávají další stovky domácností, Praha nemá dostatečný bytový fond, aby byla schopna jejich situaci vyřešit během tří let a současný trh s byty v Praze také ne. Vedle toho se členové pražské koalice vážně obávají spuštění vlny migrace, která bude mít na Prahu velmi negativní dopad, podobně, jako v případě rušení ubytoven v Kladně.

Zástupci hlavního města Prahy a statutárního města Ostravy opakovaně vyzývali ministerstvo, aby byli přizváni ke kulatým stolům týkajících se dávek na bydlení, kterých se účastnili zástupci dalších měst. Opakovaně však dostali odpověď, že kapacita kulatých stolů jejich účast nedovoluje, a to i přesto, že se prokazatelně někteří pozvaní z jednání omluvili. Paradoxní na tom je ale hlavně fakt, že by chystané změny dopadly především na občany Prahy a Ostravy.

Praha má nejvíce příjemců příspěvku na bydlení v Česku a Ostrava nejvíce příjemců doplatku na bydlení. Ačkoliv ministerstvo ujišťovalo vedení Prahy, že změny budou založené na pečlivých analýzách a nebudou mít negativní dopady na nejzranitelnější skupiny, jako jsou rodiny s dětmi a senioři, připravilo nyní paragrafové znění zákona, které je v rozporu s těmito proklamacemi.

„Nesouhlasíme s tím, aby tak důležité změny sociálního systému, které budou mít přímý dopad na desetitisíce našich obyvatel, na bezpečnost ve městě, na krajskou síť sociálních služeb a zdravotnická zařízení, s námi nebyly projednány. Nesouhlasíme se stávajícím návrhem zákona o přídavku na bydlení a požadujeme jeho stažení z projednávání. Žádáme také, aby vláda začala plnit své programové prohlášení a připravila návrh zákona o sociálním bydlení. Až s funkčním zákonem o sociálním bydlení je možné rušit stávající finanční podporu nákladů na bydlení v nevyhovujících prostorách,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast bydlení a transparentnosti Adam Zábranský.

Hlavním cílem magistrátu je sjednotit bytovou politiku

Přijetí zákona by nejvíce poškodilo nejchudší vrstvy obyvatel. „Návrh zákona o přídavku na bydlení je špatný, protože bez náhrady bere obcím jediný nástroj, který řeší příčiny bezdomovectví a pomáhá udržet nejchudší vrstvy obyvatel v bytech. Sociální služby poskytované lidem na ulici jsou drahé a neefektivní, protože pouze mírní důsledky bezdomovectví. Zdaleka nejhorší dopady by navrhovaný zákon měl na děti. Ty by se tak nejspíš dostaly do drahé ústavní péče, která jim nikdy nemůže nahradit rodinnou výchovu,” doplňuje radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Milena Johnová.

Pražskénovinky.cz informoval Vít Hofman,  tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy.

(jv,prazskenovinky.cz,foto:arch.)