Svátek má: Ondřej

Regiony

Velikost textu:

Praha zrychlila proces změn v územním plánu

Praha zrychlila proces změn v územním plánu

Za první polovinu současného volebního období se v oblasti územního rozvoje a správy majetku Praze podařilo zřídit Pražskou developerskou společnost, zrychlit projednávání změn v územním plánu nebo provést zásadní pasportizaci majetku.

Praha
22. listopadu 2020 - 12:30

V příštím roce plánuje Magistrát hlavního města Prahy vyhlásit mezinárodní soutěž na novou budovu filharmonie.

V zájmu města není své pozemky prodávat, ale naopak zvyšovat jejich hodnotu pro budoucí generace. Také k tomuto účelu byla zřízena Pražská developerská společnost, jejímž hlavním úkolem je právě zhodnocovat městské pozemky. Založena byla začátkem června a v současné době je již funkční a postupně se personálně naplňuje.

„Jejím hlavním smyslem je příprava pozemků, které zůstaly ve vlastnictví hlavního města. Chceme projekty na těchto pozemcích připravovat ve prospěch města, ve prospěch dostupného bydlení pro různé vrstvy obyvatel. Naší vizí je, že by v budoucnu mohlo být v Praze postaveno deset tisíc bytů ročně s tím, že městská výstavba by měla být kolem dvou tisíc bytů ročně. Potenciál na pozemcích, na kterých má Pražská developerská společnost pracovat, je zhruba pět až šest tisíc dokončených bytů v horizontu šesti až deseti let,“ říká náměstek pro územní plánování a rozvoj Petr Hlaváček.

Jako příklad náměstek uvádí velká území Palmovky a Nových Dvorů, kde je město majoritním vlastníkem pozemků. V těchto lokalitách je třeba iniciovat rozvoj v bezprostřední blízkosti stanic metra, respektive budoucí stanice metra.

Magistrát hlavního města Prahy také dokončil Metodiku spolupráce města s developery. Jedná se o dlouhodobě diskutovaný materiál, jehož smyslem bylo určit, v jaké výši budou investoři přispívat na občanskou vybavenost při budování nových městských čtvrtí. Nastavení srozumitelných pravidel by mělo vést k transparentnímu a předvídatelnému jednání hlavního města Prahy ve vztahu k soukromým investicím do rozvoje území metropole.

„Urychlili jsme úřednické postupy a práci magistrátu v gesci územního rozvoje v řádu měsíců a let. Změny územního plánu, a tím i povolování staveb v Praze, se zkrátilo o dva až čtyři roky. U spousty případů ale dosahujeme i rychlosti celého procesu do dvou let, přičemž obvyklé trvání za předchozí politické reprezentace bylo často šest až deset let. Nejde jen o tu rychlost, ale ony procesy v minulosti zaměstnávaly neskutečné množství úředníků. Tedy, když děláme nyní nějakou změnu, tak ji děláme rychleji a tím pádem i levněji,“ dodává Hlaváček.

V případě plánované výstavby nového koncertního sálu Vltavské filharmonie v pražských Holešovicích, která by splňovala světové standardy po stránce akustické, kapacitní, dispoziční, technické, architektonické i urbanistické, je nyní schválen podnět na změnu územního plánu se zkráceným režimem. Momentálně vzniká studie využitelnosti, kterou zpracovává tým vedený renomovaným dánským studiem Henning Larsen. Její výsledky by měly být známy na přelomu roku. Samotná mezinárodní architektonická soutěž na novou podobu objektu má potom být vyhlášena v roce 2021.



V oblasti správy majetku byla podle radního Jana Chabra jeho role ihned od nástupu do funkce především kontrolní. „Dělali jsme velkou revizi nájemních smluv, abychom město vyčistili od takzvaných matrjošek, podvodných směnáren nebo nevýhodných nájmů, kdy byly za směšné částky pronajaté klíčové městské objekty. Systematicky jsme začali vytvářet koncepci městského majetku a provedli jsme důkladnou pasportizací všech městských nemovitostí. Město pořádně nevědělo, co vlastně vlastní, v jakém jsou nemovitosti stavu. Tato koncepce vedla k podstatné změně fungování konkrétních objektů. Některé nebyly roky obydlené a chátraly. Proto jsme jim vrátili život a vybrali jsme jim vhodné nájemce tak, aby sloužily městu a Pražanům,“ říká radní pro správu majetku Jan Chabr.

Jedním z takových příkladů je Dům pážat, který byl 12 let prázdný a nyní v něm bude sídlit Muzeum paměti XX. století. Dalším je soubor radničních domů, kde již funguje několik městských společností. „Nechceme, aby z centra města byl historicko-turistický skanzen, ale chceme město, které má i vlastní život. S tím přišla i změna koncepce pronájmů, kdy nyní není jediným kritériem cena, ale zaměřujeme se i na budoucí využití prostor,“ dodává Chabr.

Dalším projektem v oblasti majetku je změna fungování městského veřejného osvětlení, které bylo roky vnímáno jako jakási Popelka, neboť jeho průměrné stáří je 35 let. Nyní je navíc cílem Prahy, aby se v rámci plánovaných oprav rozšířilo i využití stožárů veřejného osvětlení. Nově by na některých z nich měly vzniknout elektronabíječky. V příštím roce jich má město v plánu umístit zhruba 300.

Prazskenovinky.cz informoval Vít Hofman, tiskový mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy.

(jv,prazskenovinky.cz,foto:arch.)