Svátek má: Sabina

Regiony

Velikost textu:

Jak zachránit srnčata na poli

Jak zachránit srnčata na poli

Senoseč ohrožuje mláďata. Podílí se na úhynech srnčat téměř z poloviny. Moderní sekačky s vysokou pojezdovou rychlostí nedají srnčatům při sklizni šanci, varuje hospodář Mysliveckého spolku Winsdor František Hamerle.

Srnče
18. června 2019 - 06:50

Podle ministerstva zemědělství v ČR kvůli tomu ročně zahyne na 60 000 srnčat.
 
Hamerle upozorňuje, že běžné plašení zvěře příliš nepomáhá. Myslivci postaru procházejí pole před sečením a v době kladení srnčat zneklidňují srny a snaží se již narozená srnčata vyhnat z polí určených ke sklizni.
 
„To se moc nedaří. Srnče je po určitou dobu chráněno tím, že je pro predátory neviditelné. Jeho pachová stopa je téměř neznatelná a pes nebo třeba liška je nenajde. A co pes nenajde, to nevyžene. Letos ale máme šanci situaci změnit. Myslivecký spolek Winsdor Vrbičany chrání srnčata při sečení vojtěšek a ostatních plodin na polích v honitbě Winsdor. Myslivci za spolupráce s Okresním mysliveckým spolkem v Litoměřicích použili moderní metodu při ochraně srnčat.  Z dotace Krajského úřadu Ústeckého kraje proto Okresní myslivecký spolek v Litoměřicích koupil 15 plašičů rakouské výroby, které testují uživatelé honiteb,“ uvedl Hamerle.
 
Jan Scháno z Odboru životního prostředí Městského úřadu Lovosice považuje tuto metodu za perspektivní: „Plašič kombinuje zvukové a světelné signály plašící zvěř asi po dobu 4 minut. Následuje asi třicetiminutová přestávka, během které mají srny snahu z neklidného místa odvézt srnčata do bezpečí. Plašiče se nasazují na pole večer a odstraní se těsně předtím, než přijedou sekačky. To samozřejmě vyžaduje těsnou spolupráci se zemědělcem.“
 
Hamerle uvedl, že myslivecký spolek již vyzkoušel plašiče na polích Agrokomplexu Ohře Bohušovice. Díky spolupráci s Pavlem Ferbrem jsme na 40 hektarů pole vojtěšky nasadili 14 plašičů 30. května večer.
 
„Druhý den ráno za kuropění přijely sekačky a pole po odstranění plašičů pokosily. Výsledek byl mimořádný. Na poli byl sekačkou usmrcen jenom jeden zajíc, ale srnče žádné. Přitom na poli bylo pozorováno 9 srn se srnčaty. Zkušenost našeho mysliveckého spolku je příkladem pro ostatní.
 
Martin Štefan, který instaloval plašiče na pole, uvedl, že plašič stojí necelých 3 000 korun a praxe ukazuje, že je vysoce účinný. Může jej použít nejen myslivec, ale i zemědělec, nebo třeba ve spolupráci i dobrovolník, a pomoci zachránit život srnčí zvěři.
 
„Potýkáme se s úbytkem stavů srnčí kvůli vysokým počtům aut na silnicích, použitým chemickým přípravkům v zemědělství, a také kvůli novým druhům plodin, například řepce a jejich sklizni,“ dodal Štefan.
 


Pomozte mláďatům
 
Také Michaela Sládková z Liberecka upozorňuje na zoufalou situaci mláďat: „V sobotu se sekalo u Chrastavy, ve Vísce. Výsledek? Několik mrtvých mláďat a několik nešťastných maminek – svá mláďata hned po odjezdu sekačky hledaly srny i zaječice... Smutny pohled na zoufale matky, které v dobré víře ukryly mláďata ve vysoké trávě před predátory. Pojďme jim pomoci, sami si nepomohou. Existují  weby a aplikace, nechybí ochotní dobrovolnici, ale bohužel se stále nenahlašuje, kde se bude sekat. Tudíž dobrovolníci ani myslivci nemají šanci vyhnat nebo vynést mláďata z polí před sekáním.“
 
Upozorňuje na informaci od Radky Vlčkové z Libereckeho kraje, vedoucí oddělení zemědělství a ochrany přírody, odbor životního prostředí a zemědělství, že povinnost vlastníka či uživatele pozemku o podání informace, že chce pozemky sekat, je zakotvena v zákoně o myslivosti.
 
Z toho vyplývá povinnost vlastníka či uživatele pozemku, oznámit myslivcům. Ti potom mohou učinit opatření, aby se na sekané louce žádná mláďata nevyskytovala. Zemědělci mají také povinnost hlásit seč do tzv. LPIS, což je informační portál zemědělců zpravovaný ministerstvem zemědělstvím a Státním intervenčním zemědělským fondem.

(red,, ro, regionalninovinky.cz,foto:Michaela Sládková,Myslivecký spolek Winsdor )