Svátek má: Michaela

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Za myšlenky mohou být odměnou i posměšky

Zbořil: Za myšlenky mohou být odměnou i posměšky

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout návštěvu Ferdinanda V., posledního korunovaného českého krále, v Olomouci v roce 1848, kam utíkal před revolucí.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
13. října 2021 - 03:20

Co nám k tomu ještě můžete říct pane Zbořile?

„Jeho příjezd do Olomouce je jenom  symbolickým začátkem jeho odchodu od moci, ke kterému ho přinutily všechny mocenské skupiny uvnitř rakouské monarchie (zajména Clemens Metternich a hrabě.Kinský),  ale i někteří politici evropští. Šlo vlastně o to, že ho potřebovali považovat za nezpůsobilého vládnout, protože bránil schvalovat některé státní akty, které mu připravovala vídeňská byrokracie,  ale také měl určité indispozice, které tuto domněnku opravňovaly. O tom,  že to nebylo zas tak důležité, svědčí  pozdější nástup osmnáctiletého Františka Josefa I.  do funkce císaře a hlavy držav domu Habsburského, tehdy už nazývané Rakouskou monarchii.

Ale my jako Češi k této události máme zvláštní vztah, protože Ferdinand Dobrotivý rád pobýval v Praze (skoro 27 let, i když často na zámcích v Zákupech a Ploskovicích), začal opravovat Pražský hrad a jeho okolí. Vzpomínáme na to alespoň jednou maličkou novogotickou věží na vltavském nábřeží, nedaleko Národní tříd, po které se rád procházek,  v místě vyhlídky na Hradčany, na které dnes vodíme zahraniční turisty,“  říká v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.

Rok 1848 byl revolučním rokem…

„Ta doba je ale samozřejmě vzrušující,  protože celý rok 1848 je takzvanou dobou nejen zrodu evropských národů. Paralelně s odchodem Ferdinanda Dobrotivého z funkce královské a císařské, se objevuje v Evropě nový typ politiků. Mezi nimi hraje významnou roli také František Palacký, který svým slavným dopisem Frankfurtském sněmu se distancuje od pojetí Velkoněmecké Evropy a vystupuje  na podporu reformovaného Domu Habsburského. Ten zlom mezi nám sympatickým Ferdinandem Dobrotivým a koncepčně politicky uvažujícím Františkem Josefem I a jeho okolím  je také dost významný.

A vlastně dodnes některé skupiny,  zejména ty, které uvažují o Federální koncepci Evropské unie, nemohou na Palackého zapomenout, protože jeho idea byla Idea evropských národů spolupracujících vzájemně v míru. Přesto,  že si byl vědom rozporů v Evropě, které zde panovaly, ale také moderního uspořádání rakouského státu, tak to Palackému později mnozí, a někteří dodnes, nemohou zapomenout. Byl  proto kritizován už Mladočechy, kteří byli, řekněme,  více exaltovaní ve své interpretaci myšlenky národní, a zapomínáme na ni dodnes. František Palacký je zesměšňován, že jeho Dějiny zemí království Českého v Čechách a na Moravě jsou postaveny na podvržených Rukopisech, ale jeho význam politický a historický není jenom v tom, že mohl být nazýván Otcem národa, ale v jeho skutečně demokratických názorech, nebo raně demokratických názorech, na evropské uspořádání včetně ideje austroslovanské“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)