Svátek má: Přemysl

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Konflikt na polsko-běloruské hranici může dostat novou dimenzi

Zbořil: Konflikt na polsko-běloruské hranici může dostat novou dimenzi

<< VIDEO >> Zapomínáme na to, že i na druhé straně hranice s Běloruskem se soustřeďují vojenské jednotky, o kterých se příliš nemluví, ale které jsou součástí jednotek Severoatlantické aliance, říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
27. listopadu 2021 - 03:20

Migranti z běloruských hranic zmizeli, protože běloruské bezpečnostní síly je odsunuly do připravených táborů a někteří už se vrací domů do Iráku, už jich několik stovek odletělo. Vypadá to, že krize skončila.

Můžete nám k tomu něco říct pane Zbořile?

Jak to vzniklo já vlastně nevím, jenom sleduji zpravodajství z ruské televize, běloruské televize, z českých televizí a případně z evropských televizí nebo televizí, které jsou pod vlivem Evropské komise a různých orgánů Evropské unie. Zdá se mi, že je to vlastně verbálně téměř nesrozumitelné a dozvědět se jak to vlastně bylo, skoro není možné. Všichni to  popisují jinak, každá strana,  ale co je podstatné jsou vizuální informace obrazového zpravodajství z inkriminovaných pohraničních oblastí. Jsou sice také náležitě upravovány, ale přece jenom se tam někdy objeví záběr, který svědčí o tom, že to nebyla žádná selanka a že lidé, kteří tam byli několik dní soustředění a pocházeli z Blízkého a Předního východu,  tam prožili martyrium,“  uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Kdo vlastně vyhrál Lukašenko nebo Evropská unie?

„Pokud se díváme na běloruskou televizi, tak si myslíme, že všude panuje klid a mír a jenom vládní činitelé, včetně pana prezidenta Lukašenka,  situaci, která nastala, popisuji jako své vítězství. Jako vítězstvi rozumu a za pomoci prezidenta Ruské federace. Když se zabýváme tím, co říkají odpovědné orgány Evropské unie, které jsou placeny za to,  že se starají o řešení migračního problému, tak se dozvídáme, že naopak prezident Lukašenko je poslední evropský diktátor a že to Evropa myslí s těmi emigranty dobře. A o migrační vlně, k jejímuž vzniku také Evropa dost přispěla, se mluví tak, jako kdyby Evropa přinutila Lukašenka a Bělorusko k nějakým ústupkům. A pak je tam ještě ten třetí faktor - to jsou ty rozhovory s Angelou Merkelovou, stále ještě pracující německou kancléřkou, která  říká,  že Lukašenka přinutila k nějakému důležitému rozhodnutí,“ popisuje situaci Zdeněk Zbořil.



Nemusí jít jenom o migranty...

„Zapomínáme na to, že i na druhé straně hranice s Běloruskem se soustřeďují vojenské jednotky, o kterých se příliš nemluví, ale které jsou součástí jednotek Severoatlantické aliance a jsou vlastně umísťovány, vyzbrojovány a cvičeny v v Polsku a ve všech baltských zemích.

Přidejte si k tomu ještě, že koridor mezi Ruskou federací a Kaliningradem bývalým Königsbergem, může být zdrojem podobného napětí jako kdysi koridor gdaňský před vypuknutím druhé světové války a můžeme skutečně spekulovat,  zda se někdo nerozhodl incident na Polsko-běloruské hranici využít k nějaké změně politické a mapy Evropy.

ZZájemců o tu proměnu politické a také vojenské mapy Evropy je až příliš mnoho a nemusí to být jenom politická elita Ukrajiny,  která používá řekněme nevybíravého vojenského  slovníku. Ale i ekonomické zájmy zemí, které mají obavu z toho, že je uvedení Nord streamu-2 do plného provozu, do plné funkčnosti, ohrozí ekonomicky a chtějí pro svoji ochranu spojit nejenom zájmy Evropské unie,  ale i militantních skupin  ve Spojených státech. Také to nevyvolává naději, že se konflikt v této oblasti vyřeší jenom tím, že se změní situace s uprchlíky a migranty, kteří chtějí dorazit z blízkovýchodních a středoasijských zemí do Německa, jako někdy v pozdní středověku, ale že celý tento konflikt dostane v nejbližších dnech zase nějakou novou dimenzi, kterou si ještě dnes neumíme představit a kterou  ani neočekáváme,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)