Svátek má: Adolf

Politika

Velikost textu:

SANEP: Nejlépe hodnoceným šéfem výboru byl Klaus ml.

SANEP: Nejlépe hodnoceným šéfem výboru byl Klaus ml.

Nejznámějším a zároveň nejlépe hodnoceným předsedou výborů a podvýborů Poslanecké sněmovny byl v dubnu Václav Klaus ml.

Ilustrační foto
9. května 2019 - 11:30

Za činnost ve výborech a podvýborech PSP ČR byli dále nejlépe hodnoceni i Radek Vondráček či Patrik Nacher.

Poslanecká sněmovna má pětasedmdesát předsedů výborů a podvýborů a právě na znalost a hodnocení činnosti těchto předsedů se zaměřil průzkum společnosti SANEP.

Z pětasedmdesáti předsedů výborů a podvýborů Poslanecké sněmovny byl v dubnu nejznámějším Václav Klaus ml., který v průběhu šetření společnosti SANEP předsedal školskému výboru.
 
Mezi nejznámější předsedy se dále zařadily zejména osobnosti, které jsou čelními představiteli  parlamentních stran či se často objevujících v médiích, a to ať již v pozitivních či negativních souvislostech. Není proto překvapením že za Václavem Klausem ml., který je již delší dobu mediálně velmi viditelným politikem, se umístil místopředseda sněmovny a člen předsednictva hnutí ANO Radek Vondráček, který předsedá organizačnímu výboru. Ten se stal mediální hvězdou zejména po kauze, kdy s kytarou zpíval na předsednickém pultíku jednacího sálu.



V nadpoloviční znalosti dále figuruje předseda podvýboru pro Policii ČR, obecní policii  a soukromé bezpečnostní služby Zdeněk Ondráček, který mediálně proslul poté co se v březnu 2018 stal, coby bývalý člen pohotovostního útvaru Veřejné bezpečnosti, šéfem komise pro kontrolu GIBS. Po vlně následujících protestů pak na tento post rezignoval. 

Dále předseda zahraničního výboru Lubomír Zaorálek, předsedkyně petičního výboru Helena Válková, předseda Ústavněprávního výboru Marek Benda, předseda podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy Jiří Dolejš, ale i předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a předseda pirátů Ivan Bartoš, předseda hospodářského výboru a předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala či výrazná osobnost ODS předsedkyně výboru pro obranu a zároveň předsedkyně podvýboru pro válečné veterány Jana Černochová nebo předseda podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher.

Mezi nejznámějšími předsedy rovněž figuruje i bývalý hokejový brankář Milan Hnilička, který předsedá podvýboru pro sport či bývalý televizní moderátor a novinář Stanislav Berkovec, který je předsedou  volebního výboru.

Ovšem pouze 25 předsedů výborů a podvýborů získalo více jak třicetiprocentní znalost. Ostatních padesát předsedů je mnohdy velmi hluboko pod touto hranicí.

O činnosti sněmovních výborů a podvýborů, které jsou specializovanými pracovními orgány Poslanecké sněmovny a zabývají se legislativní a kontrolní činností, však veřejnost nemá mnoho informací.
Průzkum společnosti SANEP měl tedy za cíl tuto znalost prověřit u široké veřejnosti.

Z výsledků je patrné, že mnohdy než znalost činnosti konkrétního výboru se zde projevují spíše, pocity nebo sympatie k danému politikovi. Nicméně 61 hodnocených předsedů sněmovních výborů a podvýborů se ocitlo pod 15 kladnými procentními body. Většinově se v šetření vyskytovala odpověď nevím, kdy respondenti nebyli schopni činnost daných předsedů ohodnotit.

Proto je o to zajímavější žebříček patnácti nejlépe hodnocených předsedů poslaneckých výborů a podvýborů, kteří získali v souhrnu více jak 15% kladných hlasů.



Nejvíce kladných hlasů získal dnes již bývalý předseda školského výboru Václav Klaus ml. (dříve ODS, nyní nezařazený) Ten je rovněž i bývalý člen ODS, která jej vyloučila jak ze svých řad, tak prosadila i jeho výměnu v čele školského výboru. Je tak paradoxní, že právě Václav Klaus ml. u široké veřejnosti získal hodnocení své činnosti v souhrnu 50,1% kladných hlasů.

Vzhledem ke skutečnosti, že výstupy jednotlivých výborů Poslanecké sněmovny nejsou příliš medializovány, lze výsledek šetření v případě Václava Klause ml. vnímat spíše jako hodnocení politika a odborníka na školskou problematiku.

To samé se týká i druhého nejlépe hodnoceného předsedy organizačního výboru a předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO), který je velmi výraznou osobností hnutí ANO. Navíc činnost organizačního výboru nemá legislativní charakter, ale týká se výhradně vedení sněmovny. Z pohledu veřejnosti tak vlastně ani nelze činnost tohoto výboru hodnotit, i přesto však Radek Ondráček získal v souhrnu 33,9% kladných hlasů. Ty lze vnímat jako jisté kladné ocenění jeho působení v roli předsedy Poslanecké sněmovny, ale do jisté míry i jako jeho podporu po kauze, kdy zpíval na předsednickém stole jednacího sálu s kytarou.

Jiným případem je hodnocení poslance a předsedy podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrika Nachera (ANO). Ten se aktivitami na ochranu zájmů spotřebitelů zabývá dlouhodobě, a to i před svým zvolením do Poslanecké sněmovny. Patrik Nacher dlouhodobě usiloval o snižování bankovních poplatků a aktuálně usiluje o přenosu odpovědností dětí za dluhy na rodiče nebo o snížení cen datových tarifu mobilních operátorů apod. Proto jeho hodnocení v souhrnu 30,1% kladných hlasů lze přímo spojovat s jeho poslaneckými či výborovými aktivitami, kdy jeho vystupování může část veřejnosti vnímat jako sněmovního ombudsmana, hájícího zájmy spotřebitelů.

Jistým paradoxem je i hodnocení v souhrnu 26,7% kladných hlasů předsedy podvýboru pro Policii České republiky, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby. Zdeňka Ondráčka (KSČM), kterého lze v souvislosti s jeho minulostí označit za kontroverzní politickou osobnost. V případu Zdeňka Ondráčka tak lze kladnou podporu spojovat právě s reakci na jeho odvolání z čela komise pro GIBS.

Pátým nejlépe hodnoceným je předseda Hospodářského výboru Radim Fiala (SPD), který vedle svého předsedy SPD Tomia Okamury patří k nejvýraznější osobnosti této strany. Radim Fiala získal v souhrnu 25,4% kladných hlasů a spíše než o hodnocení jeho činnosti v rámci hospodářského výboru, se může jednat o sympatie jeho příznivců a části voličů, kteří se ztotožňují s jeho názory a postoji.

V souhrnu více jak dvacet procent kladných hlasů získal sociálnědemokratický předseda zahraničního výboru a bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (24,8%), který patří mezi výrazné osobnosti ČSSD a i v jeho případě, lze kladné hodnocení spojovat se sympatiemi k jeho zahraničně politickým postojům.

Hodnocení, které může souviset i přímo s činností sněmovního výboru, lze spojovat s předsedou výboru pro bezpečnost Radkem Kotenem (SPD) či předsedkyní výboru pro obranu Janou Černochovou (ODS). V obou případech se totiž může jednat o ztotožnění se s názory a postoji těchto dvou osobností k otázkám bezpečnosti či otázkám držení zbraní.

V souhrnu lze říci, že znalost hodnocených předsedů výborů a podvýborů Poslanecké sněmovny je dána zejména faktory mediální viditelnosti, která vyvolává ať již pozitivní či negativní reakce. Zásadní je i pak to, zda jde o čelního představitele parlamentní strany, či se jedná pouze o řadového poslance.

Bohužel ve vztahu k hodnocení činnosti hodnocených předsedů sněmovních výborů a podvýborů, rovněž hrají zásadní roli zejména sympatie veřejnosti k dané osobnosti, a to bez ohledu na jejich faktickou aktivitu v rámci daného výboru či podvýboru. 

V každém případě lze říci, že drtivá většina předsedů sněmovních výborů a podvýborů se ocitla pod patnácti procentní hranicí kladných hlasů, což je dáno jak neznalostí většiny samotných poslanců, tak i činností daných výborů a podvýborů.

(sanep, prvnizpravy.cz, foto: arch, grafy: sanep)