Svátek má: Zlata

Politika

Velikost textu:

Jaroslav Bašta: Alespoň v něčem se shodli

Jaroslav Bašta: Alespoň v něčem se shodli

Tento týden konečně zveřejnili text dohody mezi Spojenými státy a Spolkovou republikou Německo o plynovodu Nord Stream 2, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Jaroslav Bašta
25. července 2021 - 03:20

Dokončení NORD Stream 2 bránily USA několik let uvalováním sankcí na investory a stavitele projektu. Smlouvu před více než týdnem podepsal americký prezident Joe Biden a německá kancléřka Angela Merkelová. Největší pozornost politiků a médií vzbudila pasáž, která se samotného plynovodu netýkala. Jde o kompenzace Ukrajině za to, že ruský plyn nebude proudit do střední Evropy přes její území. Hovoří se tam také o tom, že v případě politického zneužití dodávek energetických surovin, obě smluvní strany uvalí na Ruskou federaci sankce.
   
Dlužno poznamenat, že Rusko nikdy nezneužilo své postavení téměř monopolního dodavatele plynu k politickému či ekonomickému vydírání svých zákazníků. Naopak to byla Ukrajina, která několikrát v zimě zastavila dodávky plynu do Evropské unie. V tomto ohledu byl klíčový leden roku 2009, kdy téměř celou Evropu zasáhly silné mrazy, a Ukrajinci začali svévolně krátit dodávky určené zemím EU. Ruská federace proto až do vyřešení situace uzavřela potrubí na své straně. Shodou okolností Česká republika se 1. 1. 2009 stala předsednickou zemí Evropské unie, takže energetickou krizi úspěšně vyřešil premiér Topolánek jednáním v Kyjevě a Moskvě.

  
Protože politická situace na Ukrajině nedávala záruky, že se něco podobného s další vlnou mrazivého počasí nebude opakovat, Ruská federace a Spolková republika Německo se ve stejném roce dohodly na výstavbě nového plynovodu, který povede po dně Baltského moře. Dostal název Nord Stream, a dokončili ho již v roce 2011. Přibližně ve stejné době se zrodil další projekt nazvaný Jižní potok (South Stream), který měl také obejít problematickou Ukrajinu a zásobovat státy na Balkáně. Kvůli překážkám a sankcím ze strany EU se nakonec Jižní potok změnil podle hlavního odběratele název na Turecký proud, jedna větev dle původního záměru vede do Srbska a Maďarska. Uvedli ho do provozu v loňském roce.
  

Protože se zároveň rozeběhla výstavba další větve Nord Stream, hrozilo vážné nebezpečí, že Ukrajina přestane být tranzitní zemí pto export energetických surovin, což ohrozí nejen její ekonomiku, ale hlavně její geopolitický význam. Spojené státy proto několik let svými sankcemi zpožďovaly dokončení stavby. Nekompromisní postoj zastával bývalý americký prezident Donald Trump. Na druhé straně se Německo svojí nepromyšlenou energetickou politikou (současné uzavírání jaderných a uhelných elektráren) zahnalo do kouta, a může přežít jen při zvýšení dodávek ruského plynu.
   
Tento fakt musel vzít v úvahu i Joe Biden při jednání s Angelou Merkelovou a nakonec ustoupil. Jen si vymínil, že Němci budou Ukrajincům platit výpalné (až miliardu dolarů ročně) za to, že za plyn na dně Baltského moře neinkasují tranzitní poplatky. Německo navíc slíbilo, že investuje značnou sumu do transformace ukrajinské energetiky dle zásad Zeleného údělu.
   
Na podepsání americko – německé dohody o plynovodu Nord Stream 2 kupodivu shodně zareagovali představitelé ruského a ukrajinského ministerstva zahraničních věcí – považují ji za ostudnou prohru Spojených států. Je to poprvé od roku 2014, kdy se na něčem shodli.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)