Svátek má: Čeněk

Byznys

Velikost textu:

Nepokoje v Íránu připomínají geopolitická rizika roku 2018

Nepokoje v Íránu připomínají geopolitická rizika roku 2018

Rok 2018 ještě pořádně ani nezačal a na scéně už máme první připomínku toho, že letošní rok nebude radno podceňovat geopolitická rizika.

Ilustrační foto
3. ledna 2018 - 09:50

Poprvé od tzv. arabského jara totiž nepokoje zachvátily Írán, kde demonstranti vyjadřují svou nespokojenost s politickým establishmentem v čele s prezidentem Rouhanim. Bezprostředním důvodem protestů je neuspokojivá ekonomická situace v zemi (např. nezaměstnanost mladých dosahuje závratných 29 %), stále častěji však zaznívá kritika režimu jako takového, uvedl ve své glose Dominik Rusinko, analytik ČSOB.

Centristickému prezidentovi Rouhanimu se zjevně nedaří - v opozici ke konzervativním špičkám - plnit sliby o postupném otevírání země, potírání korupce a nastartování reforem. V zemi převládá frustrace z toho, že dohoda uvolňující západní sankce z roku 2015 nevedla k výraznějšímu zlepšení životní úrovně. Ba co více, ta samá dohoda se navíc s nástupem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu dostala pod palbu tvrdé kritiky a její další osud zůstává nejasný. Platí přitom, že aktuální vývoj v Íránu jejím příznivcům do karet určitě nehraje.

Pokud by došlo k opětovnému uvalení sankcí, jejich negativní efekty by s vysokou pravděpodobností nezůstaly geograficky izolovány. Historicky oblíbená hra na hledání vnějšího nepřítele by se totiž neobrátila pouze proti USA, ale taky proti jejich regionálnímu spojenci Saudské Arábii, se kterou Írán vede proxy válku v Jemenu. Nárůst geopolitického napětí by tak zasáhl celý blízkovýchodní region, což by se dříve než kde jinde projevilo na ropném trhu, který na podobný typ událostí reaguje velmi citlivě. V tomto ohledu stojí za připomenutí, že jen Hormuzským průlivem na pomezí Perského a Ománského zálivu – jedním ze „škrtících“ bodů světové ekonomiky – protéká asi 20 % světové produkce ropy. Případné výpadky produkce nebo omezení dodávek by proto mohly vést ke skokovému růstu cen ropy.


Nakolik by se současné dění v Íránu mohlo rozvinout do výše zmíněného scénáře je prozatím obtížně předpovídat. Nejpravděpodobněji se stále jeví alternativní scénář, kdy bude íránská vláda schopna demonstranty „pokojně zkrotit“ a USA k obnovení sankcí nepřistoupí. Tak či tak se však zdá, že geopolitická rizika – ať již ve spojitosti s Íránem nebo jinými státy – mohou v tomto roce zásadněji ovlivňovat vývoj (nejen) na ropném trhu, uzavřel Dominik Rusinko.

(dr, jk, prvnizpravy.cz, foto: arch.)