Vyjde také červnové PMI, které ukáže na nárůst důvěry ve zpracovatelském průmyslu. Hranici 50 bodů však zatím nepřekročí. ČNB zveřejní zápis z posledního měnově politického zasedání. V Evropě vyjdou nové statistiky z trhu práce a také předběžné údaje červnové inflace. Údaje z trhu práce upoutají pozornost i v USA, sdělil Martin Gürtler, analytik Komerční banky.

Poslední čtení HDP potvrdí pokles ekonomiky ČR o 2 %

Český statistický úřad zítra zveřejní finální odhady vývoje HDP v prvním čtvrtletí letošního roku. Ty podle očekávání analytiků zůstanou v porovnání s předchozími odhady beze změny. Česká ekonomika by tak v důsledku koronaviru v prvním čtvrtletí poklesla mezičtvrtletně o 3,3 % a meziročně o 2,0 %. Ve středu se pak dočkáme červnových hodnot českého PMI ze zpracovatelského průmyslu, které by podle nás mělo výrazně vzrůst. K tomu přispěje postupný návrat k normálnímu fungování ekonomiky. Fyzické překážky podnikání sice padly, poptávka však i nadále zůstává pod předkrizovou úrovní. Index se tak ani v červnu nedostane nad 50 bodů. Středa přinese i červnové výsledky hospodaření státního rozpočtu. Týden v české ekonomice uzavře páteční zveřejnění zápisu z posledního jednání bankovní rady ČNB. Ta ponechala minulou středu úrokové sazby beze změny. Rozhodnutí bylo sice jednomyslné, zajímavé však bude vidět, jakými směry se ubírá diskuze uvnitř ČNB. Především pak s ohledem na možné využití nekonvenčních nástrojů, či ve vztahu k aktuálnímu nastavení dolní hranice úrokových sazeb.

V Evropě nás tento týden čekají především nové údaje z trhu práce nebo předběžné hodnoty červnové inflace. Míra nezaměstnanosti v eurozóně by podle očekávání trhu měla opět vzrůst, z dubnových 7,3 % na 7,7 % v květnu. Počet nezaměstnaných se však pravděpodobně bude zvyšovat i v dalších měsících. To by měly potvrdit červnové statistiky z Německa. I přes uvolnění restriktivních opatření podle nás dojde k dalšímu nárůstu počtu nezaměstnaných o 120 tis., což by vedlo k zvýšení německé míry nezaměstnanosti na 6,6 %. Německo sice zavedlo řadu nástrojů k udržení zaměstnanosti, i tak však současná krize vedla k nenávratné ztrátě pracovních míst. To se prozatím týká zejména terciárního sektoru, není však vyloučeno, že obdobným obtížím bude v nejbližším období čelit i zpracovatelský průmysl. Tlak na ochranářská opatření hospodářské politiky směřující na udržení pracovních míst tak pravděpodobně s letními měsíci neskončí. Spotřebitelské ceny v eurozóně by se v červnu měly vrátit k růstu. Podle našich odhadů vzroste meziměsíční inflace na 0,3 % a stejnou hodnotu vykáže i inflace meziroční. K obnovenému meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen přispěje především odeznění klesajících cen pohonných hmot, které již oproti květnu mírně vzrostly. O dvě desetiny nižší by naopak měla být jádrová inflace, na které se podepíše nejen efekt vyšší srovnávací základy, ale z časti již také slabší poptávka. Na růst spotřebitelských cen v evropské ekonomice budou i nadále významně působit meziročně vyšší ceny potravin.

Ze zbytku světa přitáhnou pozornost zejména data z amerického trhu práce nebo čínské PMI. Spojené státy se stále nevypořádaly s šířením nemoci covid-19. Ta se aktuálně šíří do států, které prozatím zůstávaly stranou. Zatímco tak některé státy USA se již navracejí k běžnému životu, jiné státy naopak protikoronavirová opatření zpřísňují. Opětovné uzavření velké části americké ekonomiky se v tuto chvíli nicméně nečeká. U řady ekonomických indikátorů bychom se tak měli dočkat dalšího zlepšení. Výjimkou nebude ani trh práce, kde bychom měli být svědky rostoucího počtu pracovních míst spolu s klesající mírou nezaměstnanosti. Ta by podle našich předpovědí měla klesnout z květnových 13,3 % na červnových 11,9 %. I to je však stále vysoké číslo. Není tak překvapením, že jak podnikatelé, tak i spotřebitelé zůstávají prozatím hodně opatrní. To se přitom v tuto chvíli týká v podstatě všech ekonomik světa. Na slabou poptávku ze zbytku světa nyní doplácí i čínské hospodářství. U tamních indexů PMI tak nadále nelze čekat výraznější nárůst, ty tak setrvají jen lehce nad hranicí 50 bodů.

Na finančních trzích bude pravděpodobně v tomto týdnu pokračovat vyšší míra rizikové averze, která pramení z nárůstu denního počtu nakažených ve vybraných zemí a která vyvolává obavy z příchodu druhé vlny koronavirové epidemie. Tomu dozajista nepomůžou ani novinové titulky informující o tom, že počet celosvětových výskytů nemoci covid-19 již přesáhl 10 milionů. Česká koruna spolu s celým zbytkem regionu na tuto skutečnost v minulém týdnu zareagovaly oslabením a na slabších hodnotách se budou pravděpodobně obchodovat i tento týden.

S vidinou na lepší časy

Minulý týden přinesl řadu indikátorů hodnotící podnikatelský a spotřebitelský sentiment. V obou těchto případech již aktuálně dochází k nárůstu důvěry v další vývoj většiny ekonomik, včetně té české. Jak podnikatelé, tak i spotřebitelé zůstávají však ve svých odhadech i nadále střízliví.

Koruna v minulém týdnu oslabila jak vůči euru, tak i americkému dolaru. Proti euru uzavírala v pátek na 26,77 CZK/EUR, proti dolaru pak na 23,85 CZK/USD. Oslabil i maďarský forint a polský zlotý. Euro k dolaru z počátku minulého týdne posílilo, v jeho druhé polovině však veškeré zisky odmazalo. Na zvyšující se rizikovou averzi na finančních trzích nakonec doplatily i trhy akciové. Index S&P 500 ztratil v minulém týdnu zhruba 150 bodů. Riziko výskytu druhé vlny koronavirové epidemie zatím brání dalšímu nárůstu cen ropy. Ropa Brent se tak stále obchoduje kolem 40 USD/barel, dodal Martin Gürtler.