Svátek má: Klára

Komentáře

Petr Štrompf

publicista

Většině nakažených prý stačí kapky. Že jich ale dostáváme!

Abych nezapomněl, kromě kapek i vitamíny. Tedy podle lékařských kapacit. Není důvod jim nedůvěřovat, od toho jsou to dělníci medicíny. Ovšem nejsou kapky jako kapky.

Takže na rovinu: Odhlédněme od politických půtek, kdo z koho, od babišismu po zemanovismus a jiných ismů, které českou společnost po dlouhá desetiletí zavirovaly už tak dost. Nezbavili jsme se jich do dneška a ještě to nějakou dobu potrvá. Protože kryptokomunisti jsou zde stále a nezměnili se ani v době kapitalismu, natož při vítání čínské letecké dodávky paskvilních výrobních zdravotních pomůcek.

Ale držme se toho, co je to kapka, nikoliv v té lahvičce z lékárny. Je to dílo vyšší moci, ať už uniklé z laboratoře a lhostejno kde. Trestá bez ohledu na věk, společenské postavení či přímo samozvané božstvo s životností do příštích voleb. Národy nyní prochází těžkou zkouškou toho, jaké jsou ve skutečnosti a nikoliv z reklam o vyspělosti materiálního světa. Je nám teď k ničemu, zrovna tak jako funkce či šlechtická krev. V ní ten koronašmejd koluje zrovna tak spolehlivě jako alkohol, který sice jen dočasně zmasakruje mozek či játra, ale virus celé tělo. Pomyslná kapka z poháru hojnosti tak přetekla do všech světadílů a svléká do naha všechny ty, kteří se jevili jako zázrak v šedi politiky.



Zázrak se opravdu stal - všichni soudní lidé nyní vidí, jací vlastně současní mocní jsou a jen krize je tím nejlepším krejčím. Šije ale i pro nás - opět jsme národem udavačů, linky tísňového volání zahlcují lidé, co se vyžívají v pomstě, stačí si dát bez roušky šluka na balkóně a soused s úšklebkem ihned "zavařuje". Máš, to ty hajzle s mercedesem! I s tou tvojí fiflenou a uřvanými dětmi! Cha! Teď už poldové vědí, že nedodržuješ vládního zaracha se zahaleným ksichtem!

Děje se tak i jinde a v jiné podobě. Třeba po konci karantény v městech k tomu nedávno určených. Jen teď zkuste vytáhnout paty! Navíc jít zase makat! Nakazíte nás, nevěříme, že nejste nemocní! Když odečteme součinitel přirozeného strachu, je zde i něco jiného. Nevyřčeného. Je to obava ze ztráty zaměstnání. Tedy těch, kteří v dotyčné lokalitě pracovali bez svých kolegů v karanténě a jejich návrat zaměstnavateli začne dělat existenční problémy. Neplacené volno v tom hraje roli. Karanténíci nebyli zaměstnanci, ale makáči na dohodu. Čím méně jich teď bude, tím lépe. A jak bude jim, je nám šuma fuk. Taková je doba. Tolik zdůvodnění a další kapky všem, co už teď nemají co do huby.

Společnost sama o sobě dává kapky všude tam, kde jen může. Jistě, Češi dovedou vyznávat i pocit soudržnosti, a také se tak i stalo. Dala políček všem, kdo měli mít na starosti to, co dělalo a ještě dělá starost největší. Je to zdraví obyvatel. Jenomže odvrácená strana mince opět odhalila i temnou stránku české duše. Udávalo se kdysi za Heydricha i po něm, byť Lidice a Ležáky připomínaly už jen hromady popela. Až tísňové linky zveřejní po nynějším zákazu vypouštět do světa záznamy udavačů, ukažme i prstem na sebe. S tím paradoxně vláda nemá nic společného. Dali jsme kapky sami sobě a to vrchovatě. Hezky opět po česku.

Petr Štrompf