Svátek má: Doubravka

Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Úskalí nového občanského zákoníku a co s nimi

Po relativně dlouhém období, kdy nový občanský zákoník všichni nadšeně chválili, nastala doba, kdy se do něj opravdu začetli a postupně začali zjišťovat, že není všechno zlato, co se třpytí, ale někdy jde jen o pyrit, neboli kočičí zlato, a někdy ani o to ne.

Samozřejmě už skoro všichni, kdo do nového kodexu musí nahlížet, přišli na zcela zjevné nesmysly. Třeba když jeho § 1878 odst. 2 stanoví, že za určitých podmínek dluh zaniká zcela, zatímco podle § 1994 za úplně stejných podmínek zaniká jen zčásti. Všichni asi už uhádli, že stanoví-li občanský zákoník, že za nevděk odůvodňující odvolání daru se považuje i porušení dobrých mravů vůči osobě blízkéne dárci, ale obdarovanému (§ 2072 odst. 2), že se autoři prostě spletli a zaměnili dárce a obdarovaného (jenže zákon to prostě takhle stanoví).

Ale jsou i háčky mnohem skrytější, které na první pohled vidět nejsou, které ale mohou přinést těm, kdo se zákonem pracují, nemalé potíže a horké chvilky. Proto nezbývá, nežli doporučit čtenářům společné dílo Aleše Rozehnala a Milana Kindla o úskalích nového občanského zákoníku - Občanský zákoník, Problémy a úskalí(nakl. Aleš Čeněk 2014)a takédruhý díl, který právě vyšel - Občanský zákoník, Úskalí věcných práv (nakl. Aleš Čeněk 2016).

Autoři se nezaměřili na pouhou kritiku chyb, jež v novém zákoníku odhalili (samozřejmě nejen oni). Především pro potřeby právní praxe se totiž snaží poukázat opravdu na úskalí, na něž lze při používání nových předpisů narazit, a hlavně se snaží vyhledat východisko. Velkou část pozornosti proto věnují posouzení, která soudní rozhodnutí z dřívější doby jsou použitelná i po účinnosti nového občanského zákoníku a jak nám mohou pomoci při překonání těch úskalí, jež nám při jeho používání hrozí.

Občanský zákoník například jako novinku připouští i propadnou zástavu, tedy dohodu o tom, že si věřitel k zajištění své už splatné pohledávky zastavenou věc vlastně prostě ponechá. enže Ústavní soud už v nálezu sp. zn. IV. ÚS 383/2005 rozhodl, že institut propadné zástavy není ústavně přijatelný a nelze ho proto v našem právním řádu připustit.Taková úskalí jsou podle autorů méně nápadná, ale střet s nimi může být o to bolestivější.

Podobným případem je třeba spor o určení hranice mezi pozemky. Jak autoři upozorňují, může nastat situace, kdy naleznete doklady o tom, že hranice Vašeho pozemku nejsou určeny správně a že soused vlastně zabral kus Vašeho pozemku, naštěstí docela nedávno. Jenže pokud se praxe bude opravdu řídit občanským zákoníkem, stejně prohrajete, protože podle jeho § 1028 soud určí hranici podle poslední pokojné držby. Jde o problém nenápadný, jistě nechtěný, který vznikl jen tím, že ustanovení občanského zákoníku z roku 1811 bylo do našeho nového převzato v až příliš zkrácené podobě. Právní praxe se však bude muset s tímto problémem vypořádat.

Podobných praktických problémů odhalují autoři celou řadu. Podstatné však je, že pokud možno ukazují také řešení, kudy se ze zdánlivě bezvýchodné situace dostat, a také zda lze k řešení použít výsledky dřívější soudní praxe. Jde proto o potřebnou kuchařku, kterou by si neměl nechat ujít nikdo, kdo musí vařit z nového občanského zákoníku.

Zdeněk Ertl