Svátek má: Bartoloměj

Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Sport a zdraví

Občasné výlety do historie mohou být nejen zábavné, ale i zajímavé a inspirativní. Při pročítání sportovní tématiky v Národních listech z období tzv. první republiky jsem narazil na zajímavý článek Sport a – zdraví. Jeho autor se v roce 1928 zamýšlí nad skutečnými, opravdovými cíli a přínosy sportu.

Tehdejší generální tajemník Československého Všesportovního Výboru Karel Petrů mimo jiné píše:„Máme na mysli otázku, v jakém způsobu, v jaké míře, řekli bychom, v jakém tempu má býti sport všeobecně chápán a také pěstován, aby přinesl kýžený výsledek pro svého pěstitele.“

Dále zmiňuje už v té době aktuální trendy obrazu sportu v očích veřejnosti: „Široké masy vidí vrcholky sportu ve vrcholných sportovních výkonech, počínajíc goaly při kopané a končíc přelety Atlanticu.“

Ti, kteří podle Karla Petrů přemýšlejí o sportu hlouběji, bez laciné povrchnosti, uvažují ale jinak a vědí, že cíl sportu je nejen v zábavě, ale i ve zvýšení tělesné zdatnosti a upevnění zdraví. A ptají se, kolik sportovců skutečně dosáhlo tohoto cíle?

„Znamenití rekordmeni přežili doby svých vrcholných výkonů a bylo by zajímavo zjistiti, mnoho-li procent z nich po zanechání aktivní závodnické kariéry mohli se pochlubiti největším svým rekordem, upevněním svého zdraví sportem, který jim přinesl tolik slávy.“

Ze slov autora je zřejmé, že už před 90 lety řešili problém, že sport může mít na zdraví člověka ne vždy příznivý vliv, a proto zapálení sportovní funkcionáři volali po užším propojení sportu a medicíny a věřili, že lékaři jsou ti, kteří mohou přispět k znásobení kladných účinků sportu a k potlačení těch záporných:  „Oni by měli býti ve styku se sportovci v době jejich aktivní činnosti, aby nemusili býti vyhledáváni sportsmeny po vzdání se sportovní dráhy.“

V závěru svých úvah vyjadřoval autor naději, že se situace ohledně vlivu sportovní činnosti na zdraví člověka změní k lepšímu v souvislosti s tím, že se dne 8. 12. 1928 chystalI. Sjezd československých sportovních lékařů a účast na něm přislíbili známí a uznávaní lékaři.

Vnímám sport jako jeden z nejdůležitějších fenoménů dnešní doby a mám zájem na tom, aby se dále rozvíjel a stával se součástí zdravého životního stylu pro stále více lidí. Ale právě proto se po přečtení těchto téměř 90 let starých řádků ptám, zda bychom se neměli v podobném duchu zamýšlet i dnes. Ano, je samozřejmě třeba jinak pohlížet na vrcholový sport na úrovni státní reprezentace než např. na rekreační sport, který mohou provozovat v podstatě všichni atd., ale sport je v jistém ohledu jen jeden a není pochyb o tom, že když je nesprávně provozovaný, může mít na zdraví člověka neblahý vliv.

Je v dnešní době lékařské zajištění sportovců ideální, nebo je ještě možné ho zlepšovat? Soustředíme se v současnosti více na prevenci, nebo na odstraňování či zmírňování neblahých následků sportu pro naše zdraví? Existuje propracovaný a fungující systém lékařské péče o sportovce? Ano, již třetím rokem je v platnosti Vyhláška o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu, ale je skutečně naplňována a je dostatečná? A skutečně zajišťuje, že sport neovlivňuje naše zdraví negativně?

A kdo nejvíce ovlivňuje fyzickou kondici a zdraví sportovců, zejména dětí a mládeže? Nejsou to trenéři, cvičitelé a instruktoři? Ano, právě oni jsou s mladými sportovci v každodenním kontaktu, vštěpují jim první sportovní dovednosti, návyky a ovlivňují jejich celoživotní přístup ke sportu. Jsou k tomu ale dostatečně vzdělaní? Používají vyváženě kondičně náročná a kompenzační cvičení? Umějí sportovce rozvíjet tak, aby byl pro něj sport stálým posílením a nehrozily jim zdravotní problémy?

Ano, vím, že dnes malé sportovce často trénují bývalí sportovci, kteří tuto činnost vykonávají, protože mají ten či onen sport rádi, nebo proto, že se tak stávají prvními trenéry svých dětí. V každém případě si musíme jejich často dobrovolné a nezištné činnosti vážit a oceňovat ji. Nemohli bychom však i těmto zapáleným trenérům nabízet kvalitnější a ucelenější odborné vzdělávání? Existuje u nás ucelený systém vzdělávání sportovních a tělovýchovných pracovníků?

Vím, mnoho otázek.Ale když si na ně nezačneme včas odpovídat a případné nesrovnalosti řešit, pak nám prostě „ujede vlak“.

Zdeněk Ertl