Svátek má: Benedikt

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Smrt lidských práv

V podstatě je zcela jedno, jaký výsledek přinesou demonstrace v Hongkongu, Moskvě, Paříži, Praze, případně v Grónsku a jinde.


Výsledek bude mít krátké trvání bez zásadního vlivu na probíhající uspořádání světa. To se rýsuje mimo horizont demonstrantů, oficiálních masových médií, demokratických struktur a lidských práv. Loutkovodi demonstrací a političtí slouhové to vědí, nebo tuší, ostatní, podobní odboráři Středulovi, očividně strádajícího nedávným horkem a suchem, který jménem ČMKOS dvakrát vyzýval JE Čang Ťien-mina ve věci Hongkongu a tamních demonstrací, se prakticky vyřazují z řady kandidátů nejenom na Hrad, ale i na pozici slouhů nových pánů. Přezkušováním na novou odbornost neprojdou.

Neprojdou, podobně jako neprošel odborník Edward Snowden hranici do západní svobody a lidských práv. Svého času Snowden řekl, raději cituji v angličtině: I think, saying that you don't care about the right to privacy because you have nothing to hide is no different than saying you don't care about freedom of speech because you have nothing to say. It's a deeply anti-social principle because rights are not just individual - they're collective. What may not have value to you today, may have value to an entire population, an entire people, an entire way of life tomorrow. And if you don't stand up for it, then who will?

Citát představuje výzvu západním demokraciím, nepoučitelným sděluje, že vědomě nebo nevědomě, dali souhlas k procesu novodobého zotročení, a fanouškům UI indikuje jejich blížící se prohru proti ní. Obsah citátu si nezadá nic ve srovnání s historií otroctví. Je zcela jedno, jedná-li se o náhodu nebo část kulturní evoluce. Slova B. Franklina (1706-1790) platí i dnes: Ti, kteří se vzdali podstaty svobody za trochu více dočasné jistoty, si nezaslouží ani jedno, ani druhé. Případ Edward Snowdena je skandál bez konce, je názorným příkladem paradoxů a protiřečí současné doby a pomalé a jisté smrti lidských práv. Proč?

Již více než šest let žije Snowden v azylu v Ruské federaci s povolením pobytu do 2020. Rusko si nevyhledal dobrovolně. Byl přinucen odebráním pasu USA orgány, nositelem Nobelovy ceny za mír Obamou a zbabělostí EU politiků, včele s kancléřkou Merkel, zůstat a akceptovat azyl tam, kde se v té době nacházel. Jeho situace se během vlády prezidenta Trumpa nezmění, protože ten se nechal slyšet: Snowdena čeká doma trest smrti.

Političtí vůdci EU byli v roce 2018 osloveni advokáty Snowdena s cílem zabezpečit mu pobyt v EU. Hlavním argumentem bylo, že Snowden svým konáním dokázal narušení lidských práv, obohatil ochranu západních svobod, a proto si zaslouží život ve svobodné zemi. Pokrytecká EU, která se chlubí být prostorem práva a bezpečnosti, nenašla ani špetku odvahy k reakci na výzvu, o pomoci Snowdenovi, nemluvě. Dnes EU stejně pokrytecky pomáhá (rádoby) migrantům s homeopatickým potenciálem na integraci v EU, argumentujíc lidskými právy. Problém je v tom, že bumerangový efekt a konjuktura nejenom sklářů je pouze otázkou času.



Proč se zmiňuji dnes o Snowdenovi, lidských právech a jejich smrti?

1) 17.09.2019 vyjde knižně autobiografie Snowdena pod názvem Permament Record.

Na trh ji uvede britské nakladatelství PanMacmillan, v USA Metropolitan Books a v SRN Verlag S. Fischer. Zcela jistě se autobiografie stane bestsellerem. K tomu přispěje i interview Snowdena, které dal SZ v 2018, a které, jestli mě paměť neklame, nebylo zveřejněno v ČR. A Snowdenova otázka: Ano, co to vypovídá o našem světě, když jediným bezpečným místem pro amerického whistlerblowera je Rusko?

2) Snowden je představitelem dvou z několika fundamentálních problémů tohoto století.

Tím prvním je důkaz o narušování a ničení lidských práv pomocí pokrytecké moci a globálního inkvizičního IT, jako moderní subtilní formy mučení. Druhým fundamentálním problémem je otázka migrace. Snowden v ní hraje zvláštní roli. Není masovým uprchlíkem, nutí zamyslet se nad rozdílem mezi migrací, azylem a exilem a je symbolem.

Je symbolem, a k tomu silným, protože reprezentuje odvahu individua proti mocenskému systému a protože ukázal jeho slabou stránku. Malý David proti Monstru - Goliášovi hrál vždy důležitou roli v historii, politice a každodenním životě. Rada tehdejšího ministra justicie a současného ministra zahraničí SRN, Heiko Maase mladému Snowdenovi, vrátit se do USA a důvěřovat systému, dokazuje stupeň pokrytectví politika, který nikdy neměl a nemá ani dnes promile odvahy se zasadit o bezpečnost a ochranu Snowdena. Takových, jako je pan Maas, je více než dost v nejvyšších a rozhodujících pozicích EU a ČR. Pár - pokrytectví a globální IT inkvizice, představuje jeden z mnoha důvodů smrti lidských práv.

Smrt lidských práv indikuje i historie. Je plná příkladů. Jeden za mnohé, nabízí Německo. V něm prchali demokraté v letech 1832 – 1848/49 před monarchou do Švýcarska, Francie, USA. Téměř dvě stě let později, Snowden jako politický uprchlík, oživil tuto tradici na zahraničně politické úrovni. Proč? Kdo si troufne vzít Snowdena pod ochranu, bude mít co dělat s USA. Proto EU, ministři Petříček a Hamáček mlčí jako ryby. Uprchlíci typu Snowden nemají totiž hodnotu moderních uprchlíků. Nelze jim dát do ruky lopatu, ani poroučet jim.

3) Smrt lidských práv způsobuje ignorování Západu vést dialog s ČLR a RF.

Před 19 roky (2000) se prezident Clinton namyšleně ironicky vyjádřil vůči Číně ohledně její snahy a možnosti kontrolovat internet. Dnes víme, že ČLR, a potažmo i RF jsou schopny, když na to přijde, odříznout se od Západu a žít si po svém. Kromě toho ČLR vybudovala systém umožňující kontrolu a řízení celé populace. To by mělo být problémem pro ČLR, a ne pro západní demokracie. Bohužel tomu tak není. Proč? Ne proto, že nebudou ani za deset let peníze na zavedení a plné využití potenciálu systému 5G, a že západní demokracie nemají dnes mnoho co exportovat. Problém je jinde a je komplexní.

A) Potenciál barevných revolucí se pomalu a jistě vyčerpává. Zájem USA o Kavkaz mizí, Kaspické moře se pomalu a jistě stává mírovým. Britské a americké vlajky v Hongkongu zmizí po volbách na Taiwanu, kravály v Moskvě, mající situační a principiální podobnost s protesty v Hongkongu utichnou s příchodem zimy a migrantů do EU v hluboké krizi.  

B) Exportní potenciál čínského systému kontroly a řízení populace s pomocí IT a UI se díky umírající západní demokracii zvětšuje a stává se atraktivním pro rostoucí počet států Planety, které mají již dost nabídek na demokracii a koupi území, neví si rady s demokracií, hospodářstvím a dluhy, a netrpí obavami z digitálního autoritarismu.

Prezident Trump a armády robotů, trollů a podobných vymožeností pomáhají transformovat internet z kategorie naděje do kategorie beznaděje. Umělá inteligence pozoruje vše z pozadí a čeká na svůj okamžik. Ten se dostaví ve chvíli, kdy pobláznění technickým vývojem mladí a chamtiví finančníci, nevědoucí, že mozek není jejich, dají UI schopnost cítit a chovat se jako individuum, schopné si tvořit svoje plány, mít svoje motivy a cíle. V nich nebude hrát člověk současného typu první housle. Nelze vyloučit, že člověk z nich bude zcela vyloučen.

C) Než dojde k jednomu či druhému, ČLR bude dále organizovat bez účasti západních demokracií kurzy a školení v kybernetickém řízení, identifikaci osob apod. Západní demokracie budou dále ztrácet půdu pod nohama. Facebook, Google, Amazon a další západní obři budou zneužíváním dat, cenzurou a pokryteckým chováním vlád pomáhat ČLR být absolutním vítězem na desetiletí. Podle zprávy amerického Freedom House z října 2018 ČLR organizovala kurzy pro zástupce 36 států, z nichž již 18 se rozhodlo pro čínský systém.

4) Lidská práva, historie a současnost, včetně OSN

Snad každý, kdo má zdravý selský rozum pochopí i bez znalosti historie vzniku Evropské konvence lidských práv (po ukončení druhé světové války), bez znalosti jazykových specialit, (širokých, nespecifických a nejasných formulací), bez znalosti rozsudků (jako tzv. živý instrument, obsahující neřešitelná protiřečí a paradoxy) a jejich autonomní interpretace, a bez prokazatelného nevědeckého původu konceptu lidských práv, že lidská práva nemohou požívat absolutní ochranu ani v jednom státě, tím méně ve světě. To i proto, že prakticky omezují mimo jiné státní suverenitu.

Již dávno na některé z uvedených skutečností poukazovala ČLR a RF.  Pro zájemce o tématiku doporučuji si vyhledat referát JE Liu Huaqi, který přednesl v červnu 1993 ve Vídni, na UN World Conference on Human Rights. Nebo příspěvek autora na letošním 2019 China – Europe Seminar on Human Rights, který se konal v zasedacím sále Ministerstva Justicie ve Vídni 21. Června t.r. 

Obě doporučení doplňuje aktuální příspěvek prezentovaný během zasedání, nazvaném Mapping China’s footprint in the world II, organizovaném Sinopsis a Institutem ČAV (Oriental Institute of the Czech Academy of Sciences). Příspěvek autora Andréa Worden, z 6. Srpna t.r., který je dostupný ve formátu Pdf na Sinopsis pod názvem The Human Rights Council Advisory CommitteeA new tool in China’s anti-human rights strategy ilustruje – vědomě čí nevědomě nevyhnutelnou smrt lidských práv v současné podobě. Z prostorových a časových důvodů není možné se zabývat jednotlivými aspekty příspěvku a jejich dopady. Za to a zcela nechtěně k popisu důvodů smrti lidských práv přispěl prezident Trump s nedávným zájmem o koupi Grónska.


5) Grónsko, zaledněný ostrov na rozhraní Severního ledového a Atlantského oceánu.

Grónsko, jako chudý největší ostrov světa a Severní Ameriky, s nevyužitými zásobami ropy, zlata, platiny, uranu a dalších maličkostí, představuje novodobý zájem USA od 1946. První nabídka (prezidenta Harry Truman, 1884-1972) byla tajná (až do 1991) a byla odmítnuta, podobně jako druhá z roku 1976. Zatím třetí, neoficiální nabídka USA prostřednictvím prezidenta Trumpa se prvně projevila platbou přebytkovému Dánsku ve výši 100 milionů USD v roce 2018 a pokynem svým poradcům a právníkům se podívat podrobněji na věc.

Věc v podobě koupě teritorií je zajímavá z hlediska historie USA. USA chtěli okroužit Kanadu a tím ji přinutit ke sjednocení s USA. V kontextu okroužení USA koupily Louisianu od Francie v 1803 za 60 milionů franků, při současném odpuštění dluhů ve výši 18 milionů franků. Ve skutečnosti však USA zaplatily pouhých 15 milionů USD. Získaly bezplatně Floridu od Španělů v1819. Adams – Onís treaty proto představuje úspěch americké diplomacie. Aljašku koupily USA od Rusů v 1867 za pouhých 7,2 milionů USD (dnešních cca 115 milionů USD). Jihozápad Mexika koupily USA v 1853 (Treaty of Mesilla) za 10 milionů USD (dnes cca 230 milionů USD). Současné Grónsko má podle hodnocení profesora Konstantina Ordova, z Institutu Plechanova, hodnotu cca 10 trilionů USD. Není to maličkost, ale ne zase taková velká věc, jedná-li se o národní a bezpečnostní zájem USA, potřebu být fyzicky blíže EU a NATO. Veřejný dluh EU, staré NATO a pokrytectví vůdců mohou pomoci urychlit smrt zbytku lidských, mezinárodních a práv domorodců Grónska.

Ty zmizí v okamžiku, kdy začnou působit demokratické hlasovací technologie na politiky a poslance v doprovodu hluku vzlétajících amerických stíhaček z letecké základny USA v Tula (na Grónsku). V doplnění může prezident Trump prezentovat vánoční dárek - požadavek na zvýšení vojenského rozpočtu NATO v Londýně během adventu t.r. Není pochyb, že založení NATO ulehčilo USA ovládat území bez jejich koupě a správy.  Duet Trump a Johnson proto mohou připomenout oslavujícím 70. narozeniny NATO slova komponisty Richarda Wágnera (1813-1883): Někdo nemusí rozumět mojí hudbě, mně postačí, když mi uvěří. A po té, co se tak stane, baviči Trump a Johnson nechají zahrát k dezertu árii z opery Lohengrin. Vysvětlí subtilní psychologický význam jednotlivých charakterů, a o čem opera v závěru jedná: Ke břehu se blíží člun s labutí a Ortruda, znající stará pohanská kouzla, jásá. Lohengrin prozrazen se musí vrátit zpět, naposledy vroucně se modlí k Bohu a přistupuje ke Gottfriedovi. Tomu dává roh, prsten a meč a prohlašuje ho brabantským vévodou. Pak nastoupí do člunu, z nebe se snáší bílá holubice, Lohengrin se vrací zpátky do říše jeho otce.
V té době bude na druhém konci světa, v Šanghaji, hotova příprava ke startu běhu na dlouhou trať

Jihoafričana-Kanaďana a Američana Elon Tuska (1971) za změněných podmínek (prezidentem Si) ve čtyřech výrobních zónách závodu Tesla. Ten, jako první v moderní ČLR se nachází v 100% vlastnictví cizinců. V EU a ČR budeme pokrytecky strádat od kůrovce, hrabošů a lidských práv a zjišťovat, zda se jedná o dušnost inspirační, exspirační, námahovou nebo klidovou. Ta poslední obvykle naznačuje větší stupeň postižení. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell