Svátek má: Libuše|Amálie

Komentáře

Kateřina Konečná

europoslankyně (KSČM)

Politika do škol…ale jen ta správná!

Většina kantorů se shoduje na tom, že politika do škol nepatří.

I já jsem pro to, aby byly mladé generaci ve vzdělávacích institucích předávány nezávislé (!) informace a faktao všech politických směrech, bez ideového zabarvení a dehonestace kteréhokoli z nich. Teprve na základě těchto informací, nechť si mladí lidé formují své názory – nikoli na základě toho, že jim někdo řekne (třeba jen částečným zamlčením informací, nebo jejich dezinterpretací), co si mají myslet.

Velmi problematické jsou proto návštěvy politiků ve školních institucích. Sama se vždy při návštěvě škol držím striktně toho, abych hovořila o reáliích českého politického systému nebo o evropských strukturách. Touto skutečností se také oháněli představitelé škol, když odmítli nechat debatovat prezidenta Miloše Zemana se studenty. Byť mě to překvapilo, protože prezident republiky je přece jen svým postavením v trochu jiné pozici než kterýkoli jiný politik, respektovala jsem to. O to víc jsem překvapena nyní, když sleduji Dominika Feriho a jeho spanilé jízdy po českých školách. I když mladší generace Dominika Feriho zná velmi dobře, protože se z něj stal miláček médií, dovolím si krátce uvést, že se jedná o dvacetiletého radního města Teplice zvoleného za TOP09, který též za tuto stranu ohlásil kandidaturu do Poslanecké sněmovny na podzim letošního roku.

Překvapuje mne, že reprezentuje stranu, jejíž představitelé neustále mluví o neslušném chování prezidenta Miloše Zemana, protože jeho slovník také není z nejvybranějších – posuďte sami. „Já tam šel v úplných hovnech. A to právě těm lidem přijde hrozně sympatický. V úvodu řeknu: „Jsem vykalený, vy určitě taky, já mám kocovinu jako debil.“ Právě takto odpověděl redaktorovi serveru czechmag.cz o tom, jak šel na debatu s kocovinou. U stoupenců TOP09 zřejmě platí pro každého jiná měřítka.

Dominik Feri je dnes – ať se to někomu líbí, nebo ne –činným politikem, radním statutárního města a dle svých prohlášení též budoucím kandidátem do Poslanecké sněmovny. Jestliže se v rámci svých „přednášek“strefuje do politické konkurence, je to podle mého soudu nejen nečestné (daný politik by měl mít tedy možnost se předstejným publikem obhájit), ale i na hraně zákona, který říká, že politická agitace je na školách zakázána. I v tomto případě musí platit stejný metr pro všechny. Abychom se pak nedočkali, že zákon o zákazu politické agitace bude platit jen pro „nepohodlné“ politické síly.  

Kateřina Konečná