Svátek má: Bartoloměj

Komentáře

Jiří Kouda

novinář

Obnovuje NS pel čistoty politické korupci?

Zvláštní rozhodnutí Nejvyššího soudu je třeba respektovat, neb žijeme v právním státě. To však neznamená, že jeho rozhodnutí o povaze poslanecké imunity, která se vztahuje na skutky na půdě sněmovny, nelze kritizovat. I to je přece součástí demokracie.


V poslední době se střetáváme s novodobými obhájci parlamentarismu a demokracie z úst poněkud nečekaných, jako místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska. Při své válce s prezidentem, který učinil sice diskutabilní krok se jmenování vlády, která se neopírá o dohodu s politickými stranami v Poslanecké sněmovně, se rozohnil natolik, že Zemana označil za „mocichtivého predátora“.

Vypadá to tak, jakoby vlastně politickou krizi vyvolal Miloš Zeman na Hradě a ne vládní koalice v čele s premiérem, který ztratil (pokud ho kdy měl) pel jakési čistoty. Jen nechápu Miroslava Kalouska, proč nechce předčasné volby, aby zhatil krutou Zemanovu  variantu puče k uchopení moci. Další na odstřel jsou pak orgány činné trestní věci a zvláště olomoucký prokurátor Ivo Ištvan, který si dovolil sáhnout na politickou elitu na základě podezření z korupce. 

Jistě. Studenou sprchou pro policii a státního zástupce je opravdu rozhodnutí Nejvyššího soudu, že skutky ve formě korupce, z nich obvinil tři bývalé poslance ODS Fuksu, Šnajdra a Tluchoře s náznakem stíhání i expremiéra Nečase, pokud se odehrály na půdě sněmovny chrání poslanecká imunita.

Není ale třeba být odborník na ústavu, imunitu, ale superextenzivní výklad rozšiřující poslaneckou imunitu Nejvyšším soudem vyvolává velmi tísnivý dojem. Dosud se poněkud zúžená imunita zákonodárců totiž vztahuje na projevy na půdě parlamentu. Samotní zákonodárci při prosazování tohoto zúžení opakovaně argumentovali, že se jedná o projevy na orgánech sněmovny, komisích, výborech či u řečnického pultu při schůzi. Na nic jiného.  Pokud se nyní zeptáte poslanců, zda tím mínili dojednávání trafik v kancelářích a zšeřelých koutech, hledí na vás poslanci pravice jako na něco, co vylezlo zpod kamene, u znejistělých levicových se aspoň dočkáte odporu.

Ústavní právníci kroutí hlavou, protože dovozují, že by takto mohli zákonodárci zcela nepokrytě jednat protizákonně s vědomím, že na půdě sněmovny nebo senátu jsou zcela nepostižitelní. Docela milý návod jak, a hlavně, kde se mají napříště korupční jednání odehrávat. Poněkud cynicky bychom mohli konstatovat, že lobbisté se již nemusí skrývat, stačí, když se začnou znovu hejnit v dolní i horní komoře parlamentu.

Občanům, kteří zkoprněle musí sledovat toto dění, se musí točit hlava. Nejvyšší soud nerozhodl o podstatě obvinění, ale jen o tom, že byli uvedení pánové chráněni imunitou v době, kdy se trafiky dojednávaly v prostorách sněmovny.  Probuzení „demokraté“ a obhájci práv politických stran dočasně, jak se domnívají, odstavení od moci, nyní pořádají a budou pořádat hon na státní zástupce a dožadují se jejich potrestání. Jakoby Nejvyšší soud nějak či co obnovil pel čistoty nemravným a neetickým politickým kšeftům na hraně zákona, a možná i za ním. To je lež. Nebo ne?

Nevídaný, jakkoli tichý otřes trestněprávního systému, který byl uplatněn zevnitř, ze soudního prostředí, bude mít své důsledky. A nelze tvrdit, že pozitivní pro společnost a důvěru v politický systém. Nejvyšší soud tak prohloubil zneprůhlednění politických motivů a rozhodování. Napomohl paradoxně k vyvolání ještě větší ostražitosti občanů vůči politické třídě a její moci, řečeno velmi mírně.

Nějak mně přitom připomněli slova Jana Husa:
„Nešťastným bohatstvím, v němž církev tone zjedovatělo, a otráveno je téměř všechno křesťanstvo. Psi se o kost hrýžou. Vezmi kost a přestanou. Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství. Se vším kupčí, všechno prodávají. Chceš pokřtít dítě? Zaplať! Chceš loupit a vraždit? Zaplať a bude ti odpuštěno. Ale pak, kdyby sám ďábel zaplatil, vstoupil by na nebesa? A za peníze takto vydřené z chudého lidu koně krásné chovají, čeleď nepotřebnou drží, v kostky hrají a na své kuběny kožichy drahé věší, zatímco Kristus chodil bos a neměl, kde by hlavu složil. Však poznejte se, vy zloději chudého lidu, neboť Bůh i lid vás vidí.“

Myslím, že se to aktualizovaně týká nejen církve ale nově rozšířené imunity našich oblíbených zástupců lidu.

Psáno pro prvnizpravy.cz
Jiří Kouda