Svátek má: Radim

Komentáře

Jiří Kouda

novinář

Kroužkování versus stranické sekretariáty?

Volby do sněmovny sice již zaznamenaly kroužkováním několik situací, kdy byli kandidáti posunuti z nevolitelného místa do první linie a takto i propad kandidáta (například Ivana Langera z ODS), ale příliš by se preferenční hlasy neměly přeceňovat.


Je jistě demokraticky komfortní, že volič má možnost posílit preferenčními hlasy, chcete-li kroužkováním, své oblíbené či důvěryhodné kandidáty. A je to tak správně. Lidé přece nemusí zbaštit pořadí kandidátek politických stran a hnutí tak, jak jim je naservírovaly stranické sekretariáty.

Pro volby do Poslanecké sněmovny ČR platí, že pokud kandidátovi určité strany nebo hnutí, která celkově překročila hranici 5 % hlasů, dalo nejméně 5 % voličů této strany ve volebním obvodě preferenční hlas, postupuje na první místo dané kandidátky. Je-li takových kandidátů víc, řadí se podle počtu preferenčních hlasů. Volič má možnost zakroužkovat maximálně čtyři kandidáty, které upřednostňuje.

Například glosátor Erik Best se zamyslel nad možnostmi pravicového voliče. Podle něj jednou ze stále více atraktivních možností je volit TOP 09 s jednoznačným záměrem podpořit Agenta 009 (Karla Schwarzenberga) v jeho boji o světovládu s Ernstem Blofeldem (Milošem Zemanem), avšak zároveň znemožnit Miroslavu Kalouskovi režírování tohoto souboje z poslanecké lavice. ( Ernst Blofeld je, jen pro připomenutí, padouch všech padouchů v bondovkách se svojí temnou organizací Přízrak neboli Spectre)

„Kalouska lze vyšachovat zakroužkováním čtyř kandidátů, kteří jsou na kandidátce TOP 09 pod ním. I kdyby to ale zabralo, Kalousek bude bezesporu dál tahat za stranické nitky. Na druhou stranu by to ale vyslalo jasný signál - jakkoli někteří vrcholoví politici pravici zdiskreditovali, pravicový volič je stále tady a je třeba s ním počítat,“ míní Best.

Nu, je to rada k nezaplacení. Ale myslím, že příliš optimistická. Vyšší preference TOP 09 jistě táhne především Karel Schwarzenberg, ale podstatu a charakteristiku této konzervativní strany vtiskl podobu neoliberálního subjektu právě její zakladatel Miroslav Kalousek. Ten je jejím programovým tahounem. Domnívám se proto, že pravicový volič toto vnímá – a proto se přiklání k TOP 09. A nejde o studentíky, kterým se jen líbí číro.

Kroužkování se projevilo jako drhnoucí problematika v sociální demokracii, kde Jakub Patočka inicioval akci Volím ČSSD. A budu kroužkovat. Normálně by se asi nad tím nikdo nepozastavil, nebýt dvou spojených okolností. Kandidatura Bohuslava Sobotky coby lídra na Jižní Moravě a zastánce prezidenta Michala Haška na druhém místě kandidátky. A nebýt zvláštního postoje Miloše Zemana, který dal najevo, že po volbách při vyjednávání o budoucí vládě upřednostní toho, kdo bude mít nejvíce preferenčních hlasů. Vyšší zisk preferenčních hlasů pro Haška by byla pro předsedu ČSSD nepříjemná, byť ne fatální. Toho si ostatně musel být Sobotka vědom.

To úskalí, které vyvolává kroužkování ohledně ČSSD, nespočívá v samotné existenci preferenčních hlasů, ale v tom, že se jedná o iniciativu z útrob strany. To evokuje rozpoutání další frakční činnosti v ten nejnevhodnější okamžik, jímž jsou volby do dolní komory parlamentu a tedy základního boje o politickou moc ve státě. Rozhádaná strana by nepůsobila zrovna přesvědčivě.

Přesto, opakuji, není třeba kroužkování přeceňovat. Těch důvodů je několik. Pokud se nejedná o vyhraněné osobnosti – ať mě politické strany klidně kamenují, ale zase jich tolik v jejich nabídce nevidím – dá se jen těžko předpokládat, že dojde u voličů masivní shodě na kandidátech, kteří by se měli posunout dopředu. Stejně tak voliči, kteří jsou pro danou politickou stranu již rozhodnuti, obvykle dají hlasy lídrům kandidátky a pak individuálně někomu níže. U voličů, kteří ještě váhají, které straně svůj hlas dají na poslední chvíli, se prakticky nedá odhadnout, zda vůbec preferenční hlasy uplatní. Tím ale ani nenaznačuji, že by voliči neměli nevyužít své preferenční hlasy. Naopak.

A přes své pochybnosti, říkám si, Eriku, vaše myšlenka není vůbec špatná.

Psáno pro Prvnizpravy.cz
Jiří Kouda