Svátek má: Bartoloměj

Komentáře

Jiří Kouda

novinář

Kalouskův polystyrén na skle

Dokud si lidé po domácku nepřivydělají a neuskromní se, a platí to i pro podnikatelskou strukturu, tak se z krize nevymaníme. Lidé by měli mít na balkónech kotce pro slepice, případně čuníka, a záhonek pro zeleninu. To je jinými slovy odkaz obyvatelstvu ministra financí Miroslava Kalouska (TOP...


Protože tento pán nehodlá ze státních prostředků stimulovat hospodářský růst, prohlásil v televizní debatě s vrchním odborářem. Toho také ostatně utřel, že s nápady zvýšit minimální mzdu z osmi tisíc korun o šest stovek ať na vládu nechodí, neboť Kalousek je jako skála proti. Už vidím to kvokající sídliště. Lidé dokonce ušetří za budíky, když je ráno vzbudí kohout. Tomu se v ekonomické hantýrce říká multiplikační  efekt.

Ostatně o šest stovek hodlá ministryně (ne)práce a (ne)sociálních věcí Ludmila Müllerová zvýšit platby seniorů v domovech důchodců, když už jim přiškrtila kyslík snížením valorizace penzí na třetinu, bez ohledu, že to nepokryje ani inflaci. Že by chtěla uvolnit tyto prostory movitějším penzistům a zajistit odsunutým (nebo lze již dnes v Česku použít „vyhnaným“?) lidem jiné sociální bydlení? Až na to, že žádné sociální bydlení neexistuje a vláda pravice o něm občas jen přemýšlí. Takže dostane 70.000 (slovy - sedmdesát tisíc) starých lidí do neřešitelné situace s hrozícím bezdomovectvím, nebo těžkým úderem pro ty rodiny, které se svých příbuzných ujmou. Možná paní Müllerová  vytáhne nějaký trumf – třeba nucené (ale placené) práce pro tyto staré a pro stát krajně neužitečné flákače. A důvod zvýšených plateb? Inu vzrostly ceny energií a také – a to stojí za pozornost – daň z přidané hodnoty, neboli zkratkou DPH, řekla ta dobrodějka z MPSV a stejné líhně TOP 09!

A tady se vracíme k finančnímu neoliberálnímu konkláve, jemuž trůní Kalousek. Tomu se podařilo vytvořit se svými pilnými spolupracovníky dokonale uzavřený kruh. Zvyšováním DPH „umožnil“ neuvěřitelný nárůst zadluženosti domácností – na více než jeden bilion a dvě stovky miliard korun. Rovněž se mu „podařilo“ u mnoha domácností stáhnout peníze z oběhu, donutit je uložit si prostředky v bankách a snížit tak podporu spotřeby. A snížením spotřeby „docílit“ ochromení už tak chatrné tuzemské výroby světovou, respektive Evropskou krizí.

Dle teorie neoliberalismu je zcela podstatné „oddělit špatné maso“ od toho „zdravého“. V první fázi je to likvidace sociálního státu, druhá fáze je stratifikace obyvatel (sociální a ekonomické rozdělení vrstev) a třetí fází je podpora toho, co je „zdravé“ - čili ty vrstvy, které na to mají – multimilionáře, církve a část intelektuální či umělecké klaky, banky, penzijní fondy a část podniků, které se ještě drží nad vodou. A to vše zabezpečit minimálním státem se silnou policií, která bude tuto demokraturu diktátu peněz a predátorů moci chránit. V současnosti pobírá na hlavu 6 tisíc korun měsíčně 10 procent obyvatel a něco přes osm tisíc má 20 procent lidí. Toto číslo ČSÚ se bude prohlubovat s tím, jak bude bohatnout horních 10 procent. A chudnout střední vrstva. Pěkných šest set tisíc lidí bez práce také zřejmě není konečné číslo.

Samozřejmě že to skřípe. A ve všech oblastech života. Třeba umělci „živé kultury“ chtějí od státu dotace v původní výši a ne snížené na 280 milionů (což je asi třetina toho, co dostávali za vlády soc.dem.). Ministryně kultury Alena Hanáková – další schopná osoba z líhně TOP 09, ale vlastně čtvrté strany vládní koalice Starostové, si očividně uvědomila, že jsou to vlastně jejich, „schwarzenbergovští“, lidé. A tak se na poslední chvíli snaží situaci s dotacemi zachránit.

Ovšem stačí se podívat na sněmovní jednání poslanců ohledně senátorské změny DPH, aby se snížila sazba této daně na knihy časopisy a zdravotní pomůcky na 10 procent.  Poslanec Karel Schwarzenberg se pro jistotu hlasování nezúčastnil, ovšem ministryně (ne)kultury Hanáková byla proti. Jako celý klub TOP 09 a Starostové. Návrh neprošel, protože se to ani od ODS a jakési skupiny LIDEM, neočekávalo. Tolik vděk za volbu Karla. Za tuto jeho osobní kulturní a sociální politiku, a na rozdíl od těch, co volili Zemana si od (ne)osobností vysloužili opovržení coby barbaři volící burana. To není sice k pláči, ale už to není ani k smíchu.

Ohavný zvuk kulturní činnosti pravicové vlády srovnatelný s vrtěním polystyrénu na skle je jen drobnou výsečí skutečnosti, že jinak jsou členové – při své většině pochybné odborné znalosti, ale i absenci základní morální odpovědnosti – schopni platit královsky své nejbližší okolí, náměstky, poradce. A také zadávat zakázky kamarádům (opět ze státního) jako na běžícím pásu až z toho nešťastníkům z ÚOHS a NKÚ brní prsty, když to prověřují.

Ostatně důsledky Nečasovy vlády ještě nedopadly s plnou silou. Jen průběžně se zvýšilo zadlužení země na jeden a tři čtvrtě bilionu korun (nezadlužená budoucnost), dárky penzijním fondům se teprve zhodnotí, církve jistě budou štědré vůči politikům a jejich stranám, které umožnily stamiliardový dárek. Není třeba vyjmenovat všechny zločiny. Veškerá tato činnost má, opakuji, svůj jasný cíl. A vidí ho i sociolog Jan Keller: Už naše děti budou nejspíš žít zpět ve feudalismu.

Psáno pro Prvnizpravy.cz
Jiří Kouda