Svátek má: Václav

Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Jsou počítačové hry další závislostí?

V několika předešlých komentářích jsem předkládal zajímavá, ale varovná fakta z výzkumů a upozorňoval na různé důsledky stále se zmenšujícího podílu aktivního pohybu v životě dětí a mládeže.

Potvrdilo se, že jednou z příčin dramatického nedostatku pohybu u dětí jsou lákavá elektronická zařízení, v jejichž společnosti tráví mladí lidé stále více času, a to samozřejmě na úkor jakýchkoli fyzických aktivit. Výzkum ukázal, že převážná většina školáků (cca 86 %) má v denním režimu maximálně jednu hodinu mírné fyzické aktivity, např. chůze. Naproti tomu více než 90 % dětí stráví ve svém volném čase minimálně jednu hodinu, spíše ale výrazně více (cca čtvrtina dětí dokonce více než 3 hodiny), ve společnosti různých elektronických přístrojů.

S reálným vědomím, že moderní elektronické přístroje dnes prostě k životu patří, a dokonce se bez nich neobejdeme, jsem vyslovil přání, aby se doby strávené aktivním pohybem a pasivní interakcí s chytrými telefony, tablety apod. alespoň vyrovnaly. Současný nepoměr je v zájmu každého člověka i celé společnosti jistě zcela nepřijatelný.

Nedávno jsem objevil článek, jehož obsah moje obavy z nadměrného zastoupení elektronických přístrojů v životě dětí nejen potvrdil, ale ještě výrazně zvýšil. Autorkou tohoto článku je Fiona Swansonová, klinická sociální pracovnice v oboru psychiatrie a psychologie, působící ve městě Mankato ve státě Minnesota. Titulkem jejího článku jsem si dovolil nazvat i můj dnešní článek a její myšlenky a praktické zkušenosti Vám níže předkládám v mírně zkrácené, ale významově nezměněné podobě.

Ve stále více digitalizovaném světě, kde většina lidí, dokonce i dětí, vlastní elektronická zařízení s obrazovkami, se mnoho rodičů obává dopadů používání obrazovek na sebe a své děti.

Určitý čas strávený u obrazovky může být pro děti výchovný, a dokonce podporovat jejich sociální rozvoj. Vzhledem k tomu, že technologie jsou prakticky všude, může být ale kontrola času stráveného dětmi u obrazovek náročná.

Je obtížné se obrazovkám zcela vyhnout. Nadměrný čas u nich strávený však může mít negativní vliv na duševní, sociální a fyzické zdraví lidí.

Příliš mnoho času stráveného na počítači (u obrazovky) je spojováno s obezitou; špatným spánkem nebo nespavostí; problémy s chováním, včetně impulzivního jednání; ztrátou sociálních dovedností; násilím; kratším časem na hraní; únavou očí; problémy s krkem a zády; úzkostí; depresí; potížemi v práci nebo ve škole apod.

Lidé při sledování filmu pláčou, smějí se nebo lekají…, je to proto, že jejich mozek zpracovává a reaguje na smyslové vjemy, jako by se děly jim. Stejný typ zapojení mozku nastává, když člověk hraje videohru.

Při hraní mozek hráče zpracovává scénář, jako by byl skutečný. Pokud hra zobrazuje nebezpečnou nebo násilnou situaci, tělo hráče podle toho reaguje. Jejich reakce typu "bojuj nebo uteč" na toto vnímané nebezpečí je vyvolána vystavením intenzivní stimulaci a násilí ve hře. Nadměrné používání videoher může vést k tomu, že mozek je vybuzený v neustálém stavu hypervzrušení.

Stav tzv. hypervzrušení vypadá u každého člověka jinak a může zahrnovat potíže s pozorností, zvládáním emocí, kontrolou impulzů, dodržováním pokynů a snášením frustrace. Někteří dospělí nebo děti mají potíže s vyjadřováním soucitu a tvořivosti a mají snížený zájem o vzdělávání. To může vést k nedostatku empatie vůči druhým, což může dále vést k násilí. Také děti, které se při komunikaci s ostatními spoléhají na obrazovky a sociální média, se obvykle cítí osamělejší než děti, které komunikují osobně.

Chronická hyperaktivita může mít i fyzické příznaky, jako je snížená obranyschopnost, podrážděnost, pocity nervozity, deprese a nestabilní hladina cukru v krvi. U některých dětí se při hraní videoher může objevit chuť na sladké. V kombinaci se sedavým charakterem hraní her může být negativně ovlivněna i strava a hmotnost dětí. Někdy se děti dokonce vyhýbají přerušení hry, aby si došly na toaletu, což může vést k hygienickým problémům.



Jak se z hraní může stát závislost? Závislost je definována jako neschopnost člověka kontrolovat užívání látky nebo chování, a to i přes negativní důsledky. Někteří lidé, kteří jsou pohlceni časem stráveným u obrazovky nebo hraním videoher a zároveň ignorují jiné běžné činnosti, by mohli být blízko splnění této definice.

Proč k tomu tedy dochází? Centrum odměny v mozku uvolňuje dopamin v reakci na příjemný zážitek nebo hyperaktivitu. Pokud člověk při hraní videoher zažívá hypervzrušení, mozek si tuto činnost spojuje s dopaminem. U člověka se vyvine silná touha vyhledávat stejné potěšení znovu a znovu.

Dopamin je silný neurotransmiter v mozku. Pomáhá udržovat zájem a pozornost lidí, a proto se od dané situace nebo chování mohou jen těžko odtrhnout. Také se sám posiluje. Čím vícekrát lidé dané chování zažijí, tím více dopaminu se uvolní a tím více jsou nuceni se k němu vracet.

Příznaky závislosti na čase stráveném u obrazovky nebo na videohrách:
Podobně jako u tabáku, alkoholu nebo drog se čas strávený u obrazovky nebo hraní videoher může stát závislostí, pokud poškozuje vaše zdraví a vztahy a nejste schopni ho ovládat.

Některé příznaky mohou zahrnovat:
  • Intenzivní nutkání trávit čas u obrazovky nebo hrát videohry, které blokuje ostatní myšlenky.
  • Utrácení peněz za videohry nebo obrazovky, i když si to nemůžete dovolit.
  • Omezování společenských nebo volnočasových aktivit kvůli upřednostňování času stráveného u obrazovky nebo hraní videoher.
  • Pokračování v hraní videoher nebo účasti na hraní u obrazovky, i když víte, že to způsobuje problémy ve vašem životě, například špatné výsledky ve škole nebo v práci, nebo zanedbávání povinností v domácnosti.
  • Projevování známek podrážděnosti, úzkosti nebo hněvu, když jste nuceni přestat hrát, a to i na krátkou dobu.
  • Lhaní ostatním o rozsahu času stráveného na počítači.
  • Potřebujete časem více času stráveného u obrazovky, abyste dosáhli stejné úrovně potěšení z výkonu.
  • Zanedbávání svého vzhledu, včetně nezájmu o úpravu nebo oblečení

Pokračující nadměrné používání obrazovek může mít za následek dlouhodobé nebo trvalé změny v mozku, jejichž odstranění vyžaduje rozsáhlou behaviorální a lékařskou léčbu.

Co můžete dělat?

Jak vaše dítě roste, univerzální přístup už tak dobře nefunguje. Ne všechny děti jsou, pokud jde o obrazovky a technologie, stejné. Některé děti se dokáží samy regulovat a mohou dokonce odložit telefon/počítač a jít ven, aniž byste je k tomu vyzvali. Jiné děti jsou výrazně úzkostnější a rychleji ztrácejí náladu, když tráví hodně času u obrazovek. Budete se muset rozhodnout, kolik médií dítěti každý den dovolíte používat a co je pro vaše dítě vhodné.

Zvažte uplatňování stejných pravidel pro reálné i virtuální prostředí vašeho dítěte. V obou si s dítětem hrajte, učte ho laskavosti, zapojte se a poznejte kamarády svého dítěte a to, co s nimi dítě dělá. Mějte také na paměti, že kvalita médií, kterým je vaše dítě vystaveno, je důležitější než typ technologie nebo množství stráveného času. Podporujte aktivní trávení času u obrazovky namísto pasivního.

Aktivní čas strávený u obrazovky je takový, kdy dochází k interakci s jinými známými lidmi nebo kdy je dítě kognitivně či fyzicky zapojeno. Například hrajte vzdělávací hry nebo hry, které vyžadují, aby hráči společně něco postavili, nebo hry typu fitness, které vyžadují při hraní pohyb. Pasivní čas strávený u obrazovky zahrnuje sledování obrazovek s minimálním kognitivním zapojením, například procházení sociálních médií, sledování online videí nebo hraní jednoduchých her.

  • Nastavte rozumné limity pro čas strávený u obrazovky a typy videoher, zejména pokud dítěti používání obrazovek brání v zapojení do jiných aktivit.
  • Podporujte rovnováhu mezi časem stráveným u obrazovky a činnostmi, které vyžadují osobní sociální interakci, jako jsou rodinné aktivity nebo mimoškolní aktivity.
  • Vytvořte strukturované časy bez obrazovky, například během jídla, ráno a před spaním.
  • Zvažte používání aplikací, které kontrolují dobu, po kterou může dítě zařízení používat.
  • Udržujte obrazovky mimo ložnice.
  • Vyžadujte, aby se všechna zařízení v noci nabíjela mimo ložnici.
  • Seznamte se s kategoriemi hodnocení her a dovolte dětem hrát pouze videohry vhodné pro jejich věk.

Pokud vás znepokojuje, že dítě nebo váš blízký tráví čas u obrazovky, konzultace s odborníkem na chování nebo závislosti vám může pomoci určit možnosti léčby.

Nepoznali jste v některých uvedených typech chování a reakcí sami sebe, nebo Vaše děti? Jestli ano, nestálo by za to se zamyslet, zda je všechno v pořádku a není-li potřeba možnou vznikající závislost na „obrazovkách“ utlumit dříve, než bude pozdě, či zařadit do života více aktivních fyzických aktivit?

Nevím jak Vám, ale mě jsou všechny typy závislostí nesympatické, protože omezují svobodnou vůli a vedou k degeneraci osobnosti.

Zdeněk Ertl

Je řešením krize demise současné vlády?

Ano
transparent.gif transparent.gif
42%
Ne
transparent.gif transparent.gif
25%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
33%