Svátek má: Doubravka

Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Čas – tichá past na spolky

Nový občanský zákoník už zvolna přestává být tak úplně nový a spousta lidí žije v klidu, že se toho zase tak moc nestalo a ani neděje.


Z občanských sdružení se podle jeho § 3045 odst.1 úderem Nového roku staly spolky a z jejich organizačních jednotek se, ještě dřív než dohřměl novoroční ohňostroj, staly spolky pobočné. Hlavní spolek má celé tři roky, tedy teď dva a kousek, aby podal návrh na zápis pobočného spolku do spolkového rejstříku. Čas prostě plyne v klidu a míru, i když tentokrát ne tak docela pro ně. Když tu relativně velmi dlouhou uklidňující lhůtu tří let nestihnou, pobočný spolek zanikne.

Jenže ani jinak neplyne čas docela bez rizik a nad hlavami dřívějších sdružení, dnešníchspolků, visí často netušená, ale o to děsivější hrozba.

Některé spolky měly jako organizační jednotku chatku v horách nebo kdesi u přehrady, jiné měly nějaké hospodářské zařízení, další měly desítky nebo stovky organizačních jednotek. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska nebo Česká obec sokolská, Orel a řada dalších se z mnoha a mnoha organizačních jednotek vlastně skládali.

Když má spolek nějaký pobočný spolek, určí si ve stanovách nebo podobném dokumentu (statutu atd.), jestli ručí za jeho dluhy, nebo jen za dluhy určitého druhu, nebo jen za některé, nebo vůbec. Čas sice pracuje pro ně, je ho dost, ale bohužel běží příliš pomalu.

Se zápisem pobočného spolku do rejstříku se nejspíš docela vyplatí si pospíšit. Když si nepospíšíte, je totiž úplně jedno, jestli jste si ve stanovách hlavního spolku odhlasovali, že za závazky pobočného spolku vůbec neručíte, nebo třeba ručíte jen opravdu málo.

I když jste dlouhé hodiny strávili diskusemi nad tím, jaká míra ručení za pobočný spolek (pokud vůbec nějaká) je optimální, aby motivovala členy pobočného spolku k péči řádného hospodáře a současně je nevystavovala riziku likvidačních ztrát, a jaká míra ručení hlavního spolku je optimální z hlediska solidarity s pobočným spolkem a přitom ještě nevede k nezájmu o výsledky hospodaření pobočného spolku, stejně je to jedno.

Když si totiž pobočný spolek vytvoří dluhy, jste v tom s ním. Ať jste si ve stanovách, statutu nebo jinde sebe více vyprecizovali, že za dluhy pobočného spolku neručíte nebo jen do určité, nevelké výše, stejně Vám to nepomůže.

Z právních jednání pobočného spolku, uskutečněných do jeho zápisu do spolkového rejstříku, je totiž hlavní spolek sice oprávněn, ale taky zavázán, společně a nerozdílně s pobočným spolkem (jak praví § 229 odst. 2 stále ještě trochu nového občanského zákoníku). Je-li přitom několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, může věřitel podle § 1872 odst.1 občanského zákoníku požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na kterémkoli ze společně a nerozdílně zavázaných dlužníků, nebo jen na některých z nich, nebo na všech. Prostě po Vás věřitel pobočného spolku může chtít všechno, i když jste si zrovna odsouhlasili, že za dluhy pobočného spolku vůbec neručíte.

Čas sice pracuje pro Vás, ale fakt pomalu a past už čeká.

Zdeněk Ertl