Svátek má: Mahulena

Zprávy

Velikost textu:

V makedonském parlamentu tekla krev, demonstranti chtěli popravy

V makedonském parlamentu tekla krev, demonstranti chtěli popravy

<< VIDEO >> V Makedonii, kde žije přes 60% Makedonců a kolem 25% Albánců, dochází od vzniku republiky k ostrým sporům mezi oběma etniky.

Demonstranti obsazují parlament
28. dubna 2017 - 06:20

V letech 2000-2001 se podařilo zažehnat občanskou válku mezi makedonskou vládou a albánskou povstaleckou armádou. V roce 2012 opět došlo ke konfliktu a následně v roce 2015 a 2016.

Politická krize v Makedonii začala opět po volbách v roce 2016, kdy konzervativní strana VMRO-DPMNE (Demokratická strana makedonské národní jednoty) bývalého premiéra Nikoli Gruevskiho vyhrála volby, ale nepodařilo se mu získat dostatečný počet hlasů, aby sestavil vládu.

Poslanci PDS (Demokratická strana Albánců), DUI a BES, dalších albánských stran, zasedajících v parlamentu  se pokusili svrhnout dosavadního předsedu parlamentu a na jeho místo zvolili Albánce Talata Xhaferiho. Potom zpívali albánskou národní hymnu.

Demonstranti, kteří obklíčili parlament,  poté vtrhli do parlamentu, napadli albánské poslance  a požadovali veřejnou popravu poslanců Zorana Zaeva, Ali Ahmetiho a Ziadina Sela za hraní albánské národní hymny v makedonském parlamentu.

Po krvavé bitce byli demonstranti vytlačeni pořádkovou policií z budovy parlamentu.



McCain: Nikdo nemá zájem na rozpadu Makedonie
Americký senátor McCain uvedl pro srbský Hlas Ameriky (VOA), že nikdo nemá zájem na rozpadu Makedonie.

„Po obrovském pokroku v 90.letech se napětí zvyšuje a situace v regionu se zhoršuje a příkladem toho je krize v Makedonii., nikdo nemá zájem na jejím rozpadu,“ řekl John McCain.

Velká Albánie
Existuje názor, že idea Velké Albánie je častým důvodem ke sporům mezi Albánci, kteří žijí mimo území Albánie, a původními obyvateli inkriminovaných oblastí. Kritici albánského separatismu též připomínají obsazení Albánie fašistickou Itálií a rozšíření země o část dnešní Černé Hory, Kosova, část Srbska a Makedonie. Tvrdí, že to byla de facto snaha o uskutečnění plánů Velké Albánie. Tato území byla po druhé světové válce navrácena Jugoslávii.

V souvislosti jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova v únoru 2008 někteří opět připomínají tyto snahy. Kosovská nezávislost byla uznána USA a většinou evropských zemí, například Spojeným královstvím, Itálií, Německem, Francií, Českem či Maďarskem. Naopak Slovensko, Řecko, Rumunsko, Izrael, Brazílie, Rusko, Indie nebo Čína nezávislost Kosova neuznaly.

(rp,prvnizpravy.cz,mina,foto:arch.)