Svátek má: Lukáš

Zprávy

Velikost textu:

Afghánské milování aneb politické porno: Každý s každým

Afghánské milování aneb politické porno: Každý s každým

Čtyřdenní zasedání takzvané Velké rady (Lója džirga), srocení 3.200 delegátů, se stalo nejen velkou diskuzní arénou o perspektivách míru v Afghánistánu, ale také předvolební arénou. Na pozadí džirgy se zviditelnila i opozice – a nepředstavuje malou váhu.

Velká radá (Lója džirga)
2. května 2019 - 03:20

Shromáždění bylo bojkotováno klíčovými politickými vůdci včetně 12 prezidentských kandidátů, kteří je označili za volební kampaň prezidenta Ghaniho, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.

Dost hustý…

Samotný mírový mejdan pro 3.200 duší, s tím je velká potíž, protože i diskuze o míru na mírovém shromáždění podléhá cenzuře. Ve středu na 1. máje se novináři vztekali, protože jenom státem řízený televizní kanál RTA mohl natáčet, zatím co ostatní mediální agentury na mírotvorné seance nemohly. O tom, co se dělo během dne, byli informováni až ve večerních hodinách několika vandráky placenými vládou, kteří ze sebe něco vysypali. Takový byl třetí den mírové džirgy pro média.

Do médií se dostala i informace, že bezpečnostní služba na mírovém shromáždění nemírovým způsobem táhla delegáty, kteří mají opačné (nevládní) názory, ven z haly džirgy. Což je urážka lidí, kteří své delegáty zvolili, aby sdělili na shromáždění, co si myslí.

Kritika z řad opozice

Internetová media přinesla ostrou kritiku z řad opozice od Khana a Noora (30.4.2019). Politik a bývalý džihádský velitel Mohammad Ismail Khan zpochybňoval legitimitu poradní  džirgy, Na setkání 30.4.2019 v provincii Herat řekl, že „úřadující vláda není legitimní a pokud účastníci džirgy trvají na pokračování vlády, mír nikdy nebude dosažen“.

Khan (ministr energetiky a vodohospodářství v bývalé vládě) varoval, že prezident Ashraf Ghani chce pokračovat ve vládnutí prostřednictvím džirgy, čímž mínil, že džirga by mu měla dát legitimitu na další období.
Ještě příkřejší byl Ata Mohammad Noor. Kvůli technickým problémům vláda oddálila prezidentské volby o několik měsíců. Jenže, oficiálně současný prezident má být ve funkci jenom do 22. května.

Noor, a nejen on, tvrdí, že si tím šikovně chce prezident Ghani prodloužit funkční období vlády, což by bylo nezákonné a hrozilo by, že by země byla vedena k „vážné krizi“.

Vzpomínka na prezidentské vraždění á la 1996

S tím je spojena otázka, zda opozice si nedomlouvá možnost nastolit prozatímní vládu po 22. květnu? Což by vlastně znamenalo něco jako převrat či palácovou revoluci. Otázkou je co policie a armáda, protože v současné nejisté době měnit vládu za doslova „hysterických“ okolností – komu by se do toho chtělo? Zatím je relativní klid či spíše relativní status quo, kdy se administrativa nehroutí, ale její perspektiva je nejistá. I taková úvahy byly vyprovokovány v souvislosti s mírovou džirgou.  

Noor, kterého v březnu 2017 propustil prezident Ghani z postu guvernéra provincie Balkh, dokonce varoval, že prezident bude čelit tomu, co se stalo prezidentovi, který byl v roce 1996 zabit Talibanem.


Hledání času navíc

Pokud opozice tvrdí, že si posunutím voleb až na září chce prezident Ghani prodloužit funkční období vlády zhruba o 4 měsíce, nelze se tomu divit.

Sám Ghani říká, že bude vykonávat prezidentský úřad dokud si nově zvolený prezident úřad po volbách nepřevezme. Ghani kandiduje také, ale je jenom jedním z 18 kandidátů, kteří mají naději na úspěch. 
 
Tím si hodlá Ghani zajistit přehled a možnost jednat s Tálibánem v silné pozici prezidenta, tedy bez ohledu na opozici. Kdy bude dohoda USA a Talibanu o americké kapitulaci (odchodu) podepsána je nejasné. Že k tomu dojde ještě do prezidentských voleb, je příliš optimistické, spíše nereálné. Proto si chce Ghani prodloužit šanci vyjednávat s Tálibánem z moci úřadu, bez vlivu opozice. Otázkou je, zda mu to k něčemu bude.

Neboť Tálibán odmítl účast na mírovém shromáždění a (podobně jako opozice) uvedl, že vláda se snaží dosáhnout svých cílů prostřednictvím džirgy a sabotovat mírový proces. Ač to v textu není uvedeno sabotováním je míněna snaha o mírové jednání bez zástupců opozice, ve které jsou i opatrní fanoušci talibanských podivností.

Politické porno: Každý s každým

Aniž by se tím kdokoliv chlubil, politické skupiny a prezidentští kandidáti potichu jednají oklikou přes prostředníky s Tálibánem. Samozřejmě i s agenty jednotlivých mezinárodních hráčů, ať jde o Rusko, Čínu, Pákistán, Indii, Írán či Saúdskou Arábii a USA.

Nelze pochybovat, že Tálibán má mezi prezidentskými kandidáty své trojské koně. Někteří kandidáti, aniž by cokoliv přiznali, také potichu uznávají ekonomické výhody drogového byznysu prostřednictví afghánských makových polí.

Ve hře jsou pavučiny vztahů, slibů, služeb a protislužeb, sdílených nebo naopak zatajených informací, k duhu přijdou i tiché výhrůžky a ultimáta. Tomu někdo říká politika.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)